Na Národní divadlo se nesložili jen Češi. Na stavbu výrazně přispěl stát a osobně i císař František Josef I.

Sbor pro zřízení divadla začal pořádat sbírky a v roce 1852 z prvních peněz koupil pozemek bývalé solnice na břehu Vltavy. Místo to bylo nanejvýš důstojné, pro svůj nepravidelný tvar lichoběžníku, ale nadělalo stavitelům v budoucnu mnoho trápení.

Jako první stálo na pozemku Prozatimní divadlo, které se později stalo součástí Národního divadla. Dnes tvoří zadní polovinu celé stavby.

Základní kameny finální stavby položili v květnu 1868 a bylo jich hned několik, třeba z Boubína nebo z Blaníku. Dodnes jsou k vidění v suterénu.

Nápis „Národ sobě“, umístěný nad jevištěm, nám připomíná, že se na Národní divadlo složili Češi sami. Jenže skutečnost je trochu jiná. Peníze z veřejných sbírek by samy nestačily, a tak na stavbu výrazně přispěl i stát a osobně i císař František Josef I.

Poprvé se v Národním divadle hrálo v červnu 1881, ale jen 11 představení. Při letních dokončovacích pracích vznikl masivní požár a budovu zničil. Národní tragédie se však proměnila v triumf. Už za dva roky stálo na nábřeží nové Národní divadlo, které se slavnostně otevřelo 18. listopadu roku 1883.