Na co máme právo, když se kvůli koronaviru dostaneme do karantény? Ptáme se odborníka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mgr. Jan Zrnovský, právní poradna

Přibývá případů, kdy je řada Čechů kvůli podezření z nákazy koronavirem v karanténě. Týká se to i turistů, kteří si svůj pobyt v zahraničí musí prodloužit. Kdo by měl zaplatit náklady za ubytování, jídlo a zpáteční cestu?  Jak by se měl k této situaci postavit zaměstnavatel?

Čtěte také

Iveta Kalátová si do Dopoledne pod Ještědem pozvala advokáta Jana Zrnovského, aby spolu probrali praktické právní rady, týkající se rozšíření koronaviru do Česka a případné karantény, hlavně z pohledu vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel. Přinášíme přepis rozhovoru, můžete si ho také poslechnout ze záznamu. 

Musíme si uvědomit, že ta karanténa a veškerá opatření, které jsou s ní spojená, jsou založena na ochraně celku. A v této situaci je třeba, aby se jednotlivec uskromnil a, bohužel, aby i marně vynaložil některé prostředky.
Jan Zrnovský, advokát

Kdo by měl vlastně zaplatit náklady za jídlo, ubytování nebo i zpáteční cestu z oblasti zasažené koronavirem?

Musíme vyjít z obecného poznatku, z jakého důvodu si turista musí prodloužit svůj pobyt v cizině, pokud je vyhlášena karanténa? Ten důvod se obecně nazývá vyšší moc. Je to událost, která zcela zamezuje výkonu určitých práv nebo povinností a zároveň nemohla být předvídatelná, respektive nemohla být vůlí toho jednotlivce žádným způsobem ovlivněna. V současné době otázka koronaviru a systémová opatření, která jsou přijímána v různých státech, jsou zjevně vyšší moc, která omezuje některá práva těch dotčených osob. Je to třeba na úrovni zemětřesení nebo ozbrojeného konfliktu. Pokud je někdo jako turista v cizině, kde je vyhlášena karanténa z důvodu nebezpečí nákazy virem, konkrétně třeba v Itálii, zcela jistě podléhá právě těm následkům vyšší moci. Náklady spojené s ubytováním, stravou a jeho hygienou by měl zcela jistě hradit stát, který takové opatření vyhlásil.

Otázka: Kdo takto „uvízlým“ turistům uhradí ušlou mzdu?

Pokud lidé, kteří zůstali v karanténě v cizině, jsou v zaměstnaneckém poměru, měli by poměrně obratem nahlásit svému zaměstnavateli, že jsou v karanténě. Ta karanténa je překážka v práci ve formě onemocnění, oni se nemohou dostavit do místa zaměstnání a vykonávat tu svojí profesi. Měla by jim tedy být poskytována nemocenská dávka.

Týká se to i lidí, kteří nevycestovali a jsou doma v karanténě?

Karanténa má vyšší právní sílu. Jde o prostředek, který stát zvolil, aby ochránil celek, je třeba se mu podřídit. Ať už jde o jednotlivce v karanténě nebo o subjekty, které jsou návazné této osobě.

Dotaz od posluchačky: Jedeme teď o jarních prázdninách s dětmi do Rakouska, zaměstnavatel mi to nedoporučuje, zájezd máme zaplacený. Může mi zaměstnavatel po návratu nakázat karanténu?

Karanténa je spíš rozhodnutí krajské hygienické stanice, která po zvážení epidemiologických nebezpečí nařídí konkrétnímu člověku, aby byl v karanténě. Je to rozhodnutí státního orgánu, kterému se každý musí podvolit, něco jako rozhodnutí soudu. Samozřejmě, pokud by zaměstnanec vykazoval po návratu z rizikových oblastí symptomy onemocnění tak, jak jsou popisovány, teoreticky může zaměstnavatel zhodnotit zaměstnance jako dočasně práce nezpůsobilého, respektive jako takového, který by mohl nějakým způsobem ohrozit práci celého podniku. Takže pokud se někdo vrátí z kritických destinací a bude mít projevy nemoci, tak mu může zaměstnavatel nakázat, aby zůstal doma ve formě neplaceného volna nebo ve formě dovolené.

Může se zaměstnavatel domluvit se zaměstnancem na práci z domova, pokud to pracovní zařazení dovoluje?

Práce z domova je možná, ale je to vždycky na bázi dohody. Je potřeba zdůraznit, že zaměstnanec je povinen vykonávat svou práci na místě k tomu určeném. Když s tím nebude souhlasit a bude chtít docházet do toho zaměstnání, tak by mu zaměstnavatel musel oficiálně sdělit, že má obavy z šíření virů, a že tedy vznikají překážky v práci na straně zaměstnavatele. Proto on bude jako zaměstnanec pobírat plnou mzdu, ale práci bude vykonávat na jiném místě. Dovolenou v takovém rozsahu, aby pokryla celou karanténu, zaměstnavatel nařídit nemůže.

Jak je to s poplatky za zrušené zájezdy, pokud se lidé rozhodnou kvůli obavám z nákazy na dovolenou do zahraničí neodjet?

Opět se vrátíme k okolnosti, která se nazývá vyšší moc. Jde o situaci, která nebyla předvídatelná a nebyla žádným způsobem ovlivnitelná. Tato okolnost samozřejmě zásadním způsobem ovlivňuje všechny právní vztahy. I ty, které jsou uzavírány mezi turistou a cestovní kanceláří. A má takový důsledek, že pokud by si ten klient cestovní kanceláře chtěl zrušit svou smlouvu o dovolené v termínu, který je v krátké lhůtě před realizací toho zájezdu, tak cestovní kancelář není povinna nic vracet. Většina smluv s cestovními kancelářemi je koncipována tak, že je možno zrušit ten zájezd v nějaké lhůtě před odjezdem. Pokud se dostaneme do té ochranné lhůty, ve smyslu ochrany cestovní kanceláře, většina smluv je koncipována tak, že klient zaplatí smluvní pokutu v hodnotě buďto celé ceny toho zájezdu, nebo jeho poměrné části. Není možné, a podle mě ani proveditelné, aby z důvodu vyhlášení karantény v cílové destinaci byly vraceny veškeré poplatky, které byly uhrazeny.

Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená přerušuje?

Nepřerušuje, protože čerpání dovolené je faktickým výkonem smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kdy začne běžet a kdy skončí, to záleží na dohodě těchto dvou smluvních stran. Pokud by někdo zahájil svoji dovolenou a potom se ocitl v karanténě, měl by oznámit svému zaměstnavateli, že končí svou dovolenou, aby si nevyčerpal další dny dovolené, a že nastupuje do zvláštní formy nemocenské - do karantény. Měl by tuto skutečnost doložit nějakou listinou, rozhodnutím o tom, že do karantény vstupuje a měl by začít čerpat nemocenskou.

Jak je to s lidmi, kteří se do oblasti, kde už koronavirus je, dostanou na služební cestě a musí tam zůstat?

Pokud jde o vztah zaměstnanec – zaměstnavatel, fakticky se služební cesta prodlužuje. Zaměstanci stále vznikají nároky na diety a stále je mu zaměstnavatel povinen hradit smlouvou zajištěné nároky, jako je třeba zpáteční letenka v jiném termínu. Určitě by měl zaměstnanec znovu obratem informovat svého zaměstnavatele o tom, že jeho služební cesta je přerušena karanténou, že je třeba změnit datum jeho odjezdu nebo odletu. Případně, že je třeba zajistit prodloužení ubytování.

Co když se v karanténě ocitne někdo, kdo není v zaměstnaneckém poměru, ale je živnostník?  

Živnostník má velice podobné nároky, po patnácti dnech trvání karantény má nárok na vyplacení dávek nemocenského pojištění, které se vypočítávají podle daňového základu za uplynulý daňový rok. Většinou je to ale pro OSVČ velice nepříjemná situace, dávky jsou vypočítávány ve velice nízkých částkách.

Spustit audio

Související