Na Bali se prostě musíte hodit do pohody. Tam nepotkáte člověka, který by se na vás mračil
Dali výpověď a teď žijí na Bali. Oba pocházejí z Hradecka, poznali se v tanečních a po studiích na vysoké škole si řekli, že nechtějí život podřídit kariéře. Řeč je o Zbyňku Malém a jeho přítelkyni Zuzaně Plotové, kteří se loni rozhodli odcestovat na druhou stranu zeměkoule. Cestují, baví se a píší o tom blog.
„Cestování a poznávání světa podle našeho názoru člověka neuvěřitelně obohacuje. Oba milujeme oceán a sluníčko a měli jsme pocit, že týdenní dovolená u moře nám nestačí," vysvětluje Zbyněk, proč se rozhodli odcestovat. S nadsázkou dodává, že hlavně Zuzce byla v Česku po většinu roku zima.
Sympatičtí mladí lidé Zuzana Plotová a Zbyněk Malý z Hradecka v současnosti žijí na Bali v Indonésii. Není vám tady u nás zima?
Ano, je. My máme rádi sluníčko. Té zimy je tady na nám trošku moc.
Klasické české Vánoce. Na Bali jste také už zažili Vánoce?
Byli. Před třemi lety jsme tam byli na Vánoce, na dovolené. Ani jsme nedělali nic speciálního, to jsme si to užili. Byly to naše první Vánoce mimo Českou republiku a pojali jsme to tak netradičně, že jsme je vlastně ani moc neslavili. Ale minulý rok jsme slavili Vánoce na Novém Zélandu u oceánu. A tam jsme si píchli stromeček do písku.
Vy jste opravdu takoví světoběžníci, rádi cestujete po světě. Kde všude jste už spolu byli?
Když nepočítáme nějaké dovolené, kterých bylo hodně různě po Evropě. Tak jsme jeli dál na ten Nový Zéland. A vzali jsme to přes Thajskoě. Hodně jste toho viděli, ale všude je možná tím společným jmenovatelem právě sluníčko a teplo.
Na Novém Zélandu jste také chvilku žili.
Osm měsíců. Dokud tam bylo teplo. Pak tam začalo být pochmurno.
Vy jste také na tom Novém Zélandu pracovali a vydělávali si peníze.
My jsme tam pracovali a tak napůl cestovali, to je taková klasika. Chvilku se pracuje, takové sezonní práce. A pak se jezdí a cestuje po ostrově. Požádali jsme o roční vízum, říkali jsme si, pojedeme tam maximálně na rok, ale spíš na dobu, co je tam příjemné teplo.
Takže na Novém Zélandu skončilo léto a vy jste se vydali na Bali.
Přesně tak. Na Bali jsme od června. Tedy půl roku.
Tušili jste dopředu, do čeho jdete?
Tak okrajově, jen z dovolené, ale to je úplně něco jiného. Ty dovolené, to jsou maximálně tři týdny a ten život je trošku jiný. Řeší se trošku jiné problémy. Na dovolené jste v takový bublině a neřešíte ty opravdové věci. Je to taková bezstarostná pohoda.
Co jste museli první zařizovat, když jste se rozhodli, že na Bali zůstanete? Měli jste nějaké ubytování hned na začátku?
Na prvních pár nocí jsme ubytování měli. A pak jsme to nechávali náhodě. Jezdili jsme po ostrově a sháněli si to své. A sehnali jsme svůj domeček. Pronajali jsme si jej. A to nám dalo trochu zabrat, protože jezdit po ostrově a hledat nějakou nemovitost, je docela náročné.
Čtěte takéFacebook: Z&Z na Bali
Ale vy máte domeček i s bazénem.
To je nutné, ano. To byla podmínka.
Jak daleko to máte na pláž?
Jsou to asi tři kilometry. Když se jede na skútru, tak je to asi do dvou nebo do tří minut.
Jaké je tam teď počasí? Kolik je tam na přelomu roku stupňů?
Tam se počasí moc nemění. Nebo respektive teplota se nemění. Tam je pořád 30 stupňů. Akorát se tam střídá období sucha a období dešťů. Teď je tam období dešťů, což znamená, že tam prostě občas sprchne.
Kdybyste nám měli Bali nějak přiblížit, jak je to vůbec velký ostrov?
Asi jako nějaký kraj České republiky. Rozlohou je to asi o malinko větší, než je Královéhradecký kraj. Není to úplně velký ostrov. Ale zároveň tam je všechno. Pláže i spousta hor, sopek, vodopádů. I džungle tam je.
V kolik tak vstáváte na Bali?
Já tak zhruba okolo osmé hodiny, Zuzka vstává o trošku později. Ono také záleží, co máte ten den zrovna v plánu. Pokud je zrovna u nás někdo ubytovaný, nebo jestli ten den potřebujeme něco zařídit. Jenže na Bali je vše tak nějak na dlouho. Když jedete něco zařídit, tak to není úplně na chvilku. Na Bali se musíte prostě hodit do pohody. Je to takový tropický klid.
Tak nikam nespěchají.
Ne, to rozhodně ne. Tam se z vás rozhodně nepřetrhnou. A když něco nefunguje, tak nedá se nic dělat, řeknou. Na to si musíte zvyknout, jinak byste zešílel.
Jak dlouho vám to trvalo, než jste si zvykli?
Asi tak dva měsíce jsme se z toho utápěli v takové horší náladě.
A co takové ty praktické věci? Protože jsem slyšel, že se jezdí vlevo.
Ano. Ale to nebyl pro nás problém, protože jsme tam přijeli ze Zélandu. A tam je také levostranné řízení. Takže to nebyla žádná velká změna. Spíš tam nemají žádná dopravní pravidla. Tam ceduli nepotkáte. A když dosáhnete na zem, tak i děti tam jezdí na skútru. Hned jak dosáhnou na stupačky. Celé rodiny jezdí na skútru. A prostě do křižovatky vjede ten, kdo tam prostě vjede. Taková anarchie.
Jací jsou Balijci lidé? Jsou přátelští a milí?
Balijci jsou hrozně pohodoví lidé. A pořád slaví nějaké ceremonie. V podstatě asi tak třikrát týdně něco slaví. Jsou to srdcaři. A moc nepracují. A proto jsou právě v pohodě. Jsou otevření, usměvaví. Tam nepotkáte člověka, který by se na vás úplně mračil. Málokdy. Tam nejsou škarohlídi. Z turistů spíš vytáhnou peníze, ale od základu to jsou pohodoví a hodní lidé.
Čtěte takéBlog Zuzky a Zbyňka
Oni se o vás taky pěkně starají. Já jsem slyšel, že jste měl teď Zbyňku i tady v Česku nějaký telefonát v noci.
To bylo výborné. To mě asi ve tři hodiny ráno probudili, ať jim jdu otevřít, že jdou k nám domů dělat nějakou ceremonii. To mě hodně pobavilo, protože my jsme tam měli zloděje několik týdnů předtím, než jsme odjížděli. A jejich reakce na tohle bylo to, že přišli udělat ceremonii, aby zahnali zlé duchy. A žádný zloděj už nepřišel.
Zatímco my věříme na ta zabezpečovací zařízení.
Přesně tak. Oni věří na ten vesmír. Já jsem tam montoval nějaké čidlo na pohyb a oni přišli s tím, že udělají ceremonii.
Kdy se chystáte zase zpátky na Bali?
Nemáme ještě koupené letenky, ale počítáme tak na konci ledna. Budeme tady ještě slavit nějaké narozeniny příbuzných.
A jak dlouho tam chcete ještě vydržet?
My tam máme ten domek do srpna. A pak uvidíme. To je moc daleká budoucnost. Nějak to neplánujeme.
Kdybyste měli shrnout několika slovy, jaký je život na Bali?
Pohoda a sluníčko. Pohodový rytmus. Takový rytmus, jaký si uděláte. Takový pak máte.
Související
-
Poutníci se u nás na Svatojakubské cestě neztratí. Trasu jim...
Možná bychom si na úvod mohli zazpívat v nohách mám už tisíc mil. Bylo by to příhodné. Poutnice a značkařka Zora Voženílková je takové světýlko ve tmě. Začíná svíti...
-
Možnosti studentského cestování. Že máte hluboko do kapsy? Nevadí. Chce to jen odvahu
Jste studenti a rádi byste vyrazili na trip někam do světa? Že máte hluboko do kapsy? Nevadí! Cestovat se dá i s pár korunami v kapse.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
