Mluvčí KRNAP: Navrhovaná novela o ochraně přírody by z národních parků udělala prázdnou skořápku

15. červen 2025

Jsou prioritou zájmy turistů nebo ochránců přírody? Vede se také debata o provozu turistických autobusů na Zlaté návrší, to vše v době, kdy se chystá novela zákona o národních parcích. Kdo má tedy přednost? Ptali jsme se mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného.

Čtěte také

Spory mezi „uživateli“ hor a ochránci přírody vygradovaly uzavřením Luční boudy, její majitelé tvrdí, že jsou šikanování ze strany Krkonošského národního parku. Lze při narůstajícím počtu turistů najít smírné řešení mezi ochranou přírody a turistikou, respektive podnikáním v turismu?

KRNAP se s vedením Libereckého kraje domluvil na kompromisním řešení provozu autobusové linky z Horních Míseček na Zlaté Návrší. Linky budou jezdit od 14. června do konce září, tedy o něco kratší dobu.

„Je to výjimečná trasa, protože vede do klidového území národního parku, toho nejcennějšího, co v naší republice máme. Pokud vím je to jediná autobusová trasa, která vede do takhle cenného území,“ popisuje Radek Drahný.

Kvůli autobusům se do vrcholové partie dostanou denně až tři tisíce lidí, což podle něj horám neprospívá. „Na druhou stranu máme nějakou skupinu méně pohyblivých lidí, starších lidí, rodičů s dětmi, takže chápu, že ta linka má opodstatnění,“ dodává Drahný s tím, že jde o určitý kompromis.

Výjimku udělil KRNAP na další dva roky a během této doby chce s Libereckým krajem, jako provozovatelem, hledat koncepční řešení. Jednou z možností by mohly být například elektrobusy.

Výjimku udělil KRNAP i provozovatelům celkem 12 chat v nejvíce chráněné partii Krkonoš, včetně Luční a Labské „Luční bouda má 58 povolenek, Labská bouda dokonce 79 výjimek ze zákona,“ upozorňuje Radek Drahný s tím, že výjimku KRNAP také uděluje na delší dobu.

Spor se ale podle něj vede o to, že například firmy, které jezdí dlouhodobě na servis různých zařízení, mají mít povolení vyřízené, i když, jak připouští, trvá delší dobu. Přesto to někteří neudělali. Nová monitorovací technika zaregistrovala v klidové zóně na 160 tisíc průjezdů, 60 procent z nich bylo nelegálních.

V rozhovoru se také dostalo na chystanou novelu zákona o ochraně krajiny a přírody, se kterou nesouhlasí ani starostové dotčených obcí, ani sami ochranáři. Důvodem jsou takzvané přílepky k původní novele, které by podle Drahného umožnily do národních parků vstup developerů nebo třeba volný průjezd automobilů. „To by z národních parků dělalo prázdnou skořápku,“ obává se mluvčí KRNAPU Radek Drahný.

Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jana Švecová , reČRoL
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.