Merkelová místo kvót navrhuje kompenzace. Nechceme být znovu přehlasováni, reaguje Charanzová (ANO)
Členské země Evropské unie se už dva roky nemohou dohodnout na reformě azylového systému. Nejspornějším bodem zůstává automatické přerozdělování žadatelů o azyl. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odmítl vznik systému kompenzací, které by zatíženým státům poskytovaly země nepřijímající migranty.
„Pokud Česká republika nechce být solidární v rámci přerozdělování uprchlíků, rozhodně by měla ukázat solidaritu alternativními způsoby. Řada vyjádření i skutků v minulosti tímto směrem šla,“ říká europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Právě flexibilní azylový systém, který v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung zmínila německá kancléřka Angela Merkelová, je podle lidoveckého europoslance zajímavým ústupkem oproti postojům jihoevropských států v čele s Itálií.
Thomas Kulidakis: Babišovo migrační faux pas
Když se Andrej Babiš chopil vlády, vytyčil chvályhodný cíl prosazovat v Evropské unii zájmy České republiky.
Ty požadují povinné přerozdělování, a to nejen v době velkých migračních tlaků. Nový italský ministr vnitra Matteo Salvini už pohrozil, že se římská vláda poohlédne po jiných řešeních, pokud Unie Itálii s migrací nepomůže.
Podle českého premiéra by se ale Unie měla zaměřit na zastavení migračních toků mimo evropský kontinent. Svoboda připouští, že je třeba pomáhat ve zdrojových zemích, pochybuje ale o tom, že by to mohlo zastavit migrační toky.
Svoboda připomíná, že Afrika vysychá a každoroční populační přírůstek zhruba odpovídá jedné Velké Británii. „Ale neroste ekonomicky, takže lidé hledají lepší život. Musíme to zkoušet a daleko cíleněji zaměřit svou rozvojovou pomoc, je to však jen část toho, co musí Unie dělat, vedle ochrany hranic a podobně,“ doplňuje.
Solidární už jsme
„Rozhovor paní kancléřky jsem četla několikrát, ale nevím, co má konkrétně na mysli. Ale pozitivní je, že chce kompromis na úrovni předsedů vlád, po čem volá i premiér Babiš. Nechceme dopustit, abychom byli znovu přehlasováni,“ reaguje europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Pokud jde o finanční solidaritu, Česká republika podle Charanzové již přispívá do svěřenského fondu pro Afriku a letos také vláda schválila devět milionů eur na zvládání migrace v Libyi.
„Počkejme, jak se myšlenka kompenzací konkrétně projeví v návrzích příštího předsednictví. Po Bulharsku nastupuje Rakousko, se kterým máme více společného, zejména v prioritě boje s nelegální migrací,“ dodává europoslankyně.
Související
-
Thomas Kulidakis: Babišovo migrační faux pas
Když se Andrej Babiš chopil vlády, vytyčil chvályhodný cíl prosazovat v Evropské unii zájmy České republiky.
-
Příznivci AfD v Berlíně demonstrovali proti migraci. Jejich odpůrců bylo pětkrát víc
Podle Al-Džazíry vzestup krajní pravice v Německu koresponduje s nárůstem antisemitismu i útoků na uprchlické ubytovny po celé zemi.
-
Strašák ‚Marakéšské‘ deklarace. Zavázalo se Česko k legalizaci migrace z afrických zemí?
Podle SPD „legalizace migrace z afrických zemí", podle vlády cesta k řešení migrační krize. Zavázalo se Česko zapojením do Marrákešské politické deklarace k něčemu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
