Menstruační party i svátek mrtvých s domorodci ve střední Americe slavil cestovatel z Liberce
Se svými kamarády podnikl cestu kolem světa. Karel Štěpánek totiž nechtěl sedět v kanceláři na zadku, toužil objevovat svět, a tak za 2 roky procestoval pětadvacet zemí, ze kterých si přivezl milióny zážitků. Mezi nimi byla i menstruační party ve střední Americe, trek na sopku v Guatemale nebo průjezd přes město s nejvyšším počtem vražd na obyvatele na světě.
Ve vysílání Českého rozhlasu Liberec vyprávěl liberecký cestovatel o poslední etapě jeho putování s heslem Z kanclu kolem světa aneb Stop otlačeným zadkům, které vedlo přes divokou střední Ameriku. „Rozhodli jsme se, že z Kolumbie se do Panamy dostaneme na lodi, je to sice levnější, ale zato horší cestou,“ komentuje s úsměvem Karel.
Podívejte se, jaké zážitky si mladí cestovatelé z Liberce přivezli ze střední Ameriky, Karibiku:
Na jedné lodi s uprchlíky, kteří bojují o holý život
„Ocitli jsme se na motorové lodi se samými černochy. Mysleli jsme, že jsou to běžní Kolumbijci, ale pak jsme zjistili, že to jsou imigranti z Kuby a Haiti, kteří jeli stejnou cestu střední Amerikou, akorát bez pasu,“ popisuje cestovatel a pokračuje: „Povídali jsme si s nimi a zjistili jejich neuvěřitelně těžké příběhy…bojují o holý život, vezmou všechny peníze z Kuby, můžou se dostat do Ekvádoru, a pak se snaží projít přes střední Ameriku až do USA, kde dostanou azyl.“ Cestovatel přiznává, že přechod hranic mezi Kolumbií a Panamou byl poměrně divoký. „Každému nám tam prohledávali zavazadla hodinu,“ vzpomíná Karel.
Menstruační party aneb Opít se do němoty!
Na své cestě střední Amerikou parta kamarádů dostala i pozvání do indiánské komunity Kuna Yala, kde se zúčastnili ‚menstruační party‘. „Bylo to tak, i když z vyprávění to vždycky zní tak úsměvně,“ potvrzuje Karel a dál vysvětluje: „Pozvánku jsme dostali právě na kolumbijských hranicích od jednoho staříka. Spočívalo to v tom, že celá vesnice slaví první menstruaci místních dívek. Jejich otcové to vyhlásí před celou vesnicí, je to asi takový jejich ‚marketing‘.“
„Do velkého domu se pozvou muži a vdané ženy, dům byl rozdělen lanem na mužskou a ženskou část, přičemž my jsme na ženskou část vůbec nemohli vstoupit. Cílem oslavy bylo opít se zkvašeným vínem naprosto do bezvědomí,“ popisuje Karel s úsměvem a dodává: „Bylo tam asi osm kol, kdy jsme museli obcházet muže, vykřikovat nějaká hesla a vždy vypít na ex kokos plný vína.“
Kostarika, Švýcarsko střední Ameriky
Z Panamy světoběžníci pokračovali dál přes Kostariku. „Tam se nám líbilo, protože ta země je neuvěřitelně zelená, vidíte tam tukany a hodně zvířat, říká se, že Kostarika je Švýcarsko střední Ameriky, i kvůli vyšším cenám.“ Podle libereckého cestovatele se přátelům nejvíc líbilo v Nikarague a Guatemale, kde byly ceny mnohem příznivější. „Vylezli jsme tam na několik sopek. V Guatemale bych doporučil trek na sopku Acatenango, kempovali jsme tam v nadmořské výšce asi tři tisíce metrů. Vylezete tam a v noci můžete pozorovat protější sopku, jak chrlí lávu.“
Honduras: S pistolí do školy za lepšími známkami?
Partička přátel projížděla také přes Honduras a El Salvador – město s nejvyšším počtem vražd na obyvatele na světě. „Paradoxně nám tam bylo dobře, ale projeli jsme to tam rychle, protože jsme z toho měli obrovský respekt,“ vypráví cestovatel. „Z těch historek, co jsme slýchali, situace v zemi není dobrá. Stopli jsme jednoho chlapíka, který nám vyprávěl, že za jeho mladých let přišli spolužáci do školy a položili pistoli na katedru učiteli s cílem dosáhnout lepších známek.“
Jeden z mála suvenýrů, které si Karel Štěpánek ze své cesty kolem světa přivezl, je vábnička na jaguáry z Guatemaly. „Váží to asi půl kila. Zkoušeli jsme ji i na místě, naštěstí žádná kočka z džungle na nás nepřiběhla.“
Oslava svátku mrtvých v Mexiku
V Mexiku cestovatelská čtyřka oslavila společně s místními svátek mrtvých, který by se dal přirovnat k českým dušičkám. „Ale je to trošku ve větším stylu. Mexičané si ho považují asi víc než Vánoce. V Meridě jsme se účastnili i průvodu mrtvých, kdy si lidé připomínají své zesnulé přátelé.“
Poslední zemí na dlouhé cestě byla Kuba. „Kuba byla takovým cestováním v čase. My jsme to tady v Česku moc nezažili, doktoři tam mají dvacet až třicet dolarů na měsíc, lístky na jídlo, většina z nich nemá pas a cestovat můžou maximálně do Ruska. Situace je tam smutná,“ popisuje Štěpánek.
Setkejte se s cestovateli, nechte si vyprávět o jejich zážitcích
V těchto dnech kamarádi a cestovatelé Karel Štěpánek a David Pospíchal své zážitky sepisují do článků, pořádají cestovatelské videoprojekce, na kterých divákům povídají o svých zážitcích. „Celkově se snažíme – než zas odjedeme – tu cestu předat,“ říká Karel, který už v těchto dnech začíná přemýšlet o další své cestě. „Přemýšlím o Indii a Nepálu. Indie mě láká už dlouho, tam by člověk mohl strávit roky, myslím, že tam bude moje další cesta,“ uzavírá liberecký cestovatel.
Celý rozhovor moderátora Tomáše Beneše s libereckým cestovatelem Karlem Štěpánkem a jeho zážitky z divoké střední Ameriky si můžete poslechnout z přiloženého audiozáznamu. Pohodový poslech a hodně cestovatelských zážitků Karlovi a Davidovi přeje Český rozhlas Liberec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka