Masopustní masky se dělí na červené a černé. Víte, co znamenají?
Masopust byl v dávných dobách časem veselí a zabijaček a těsně před zahájením předvelikonočního půstu vrcholil obchůzkami masek. Ty nejstarší se u nás dochovaly kolem Hlinska v Čechách, v obcích Studnice, Vortová, Hamry a Blatno.
Obchůzku obstarávají vždy muži, masek je přesný počet a každá má svou funkci. Dělí se na Červené (Pěkné) a Černé (Škaredé). Červené mají na starost dobrou úrodu a plodnost; Černé odhánění zlých duchů.
Průvod vede Laufer, který má oděv ušitý z 365 různých kousků, jako je rozličných 365 dní v roce. Spolu s ním patří mezi Červené masky i Turci ve stylizovaných uniformách a s šátky namísto zbraní. U každého domu Turci tančí „kolečko“ a musí vysoko skákat, aby bylo v létě vysoké obilí.
Mezi takzvané Černé masky patří například Kominíci, Židé, Slaměný a Ras s Kobylou. Jejich úkolem je odhánět zlé duchy křikem a práskáním bičem. Celou obchůzku zakončí Ras a symbolické poražení Kobyly, která ale vstane z mrtvých. Potvrzuje tím, že jaro, symbolika života, opět vítězí nad zimou, tedy smrtí. Masopust na Hlinecku je od roku 2010 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
