Mají barevné symboly na úlech význam? A jaké funkce včely zastávají?
„Včela se v přírodě orientuje podle barev a tvarů. Hypotéza, že se tedy lépe orientuje, když na svém úlu vidí nějaký barevný symbol, se z tohoto pohledu zdá být reálná. Zároveň si nemyslím, z praxe velkých včelařských chovů, které jsem navštívil, že by to pro chov přinášelo nějaké významné benefity,“ říká Richard Těhník z Českého svazu včelařů.
A jaké funkce včely v úlu zastávají? „V úlu nalezneme včelí matku, ta je tam zpravidla jen jedna. Pak tam máme včely dělnice, ty mají velmi rozmanité spektrum funkcí, které zastávají. A trubce. Což jsou včelí chlapci a jejich úlohou je rozmnožovat se.
Pokud jde o dělnice, v závislosti na svém věku včela dělá různé práce. Začíná jako čistička, čistí buňky poté, co se z nich ta nová dělnice vylíhne. Pak máme kojičky, ty krmí včelí plod, stavitelky, ty produkují včelí vosk, zpracovávají ho a staví včelí dílo, a strážkyně, ty chrání česno nebo prostor úlu.
Taková včela se zatím ještě pořádně nepodívala do přírody. Ale pak máme včely, které jsou létavkami. A tam rozlišujeme pátračky, které vyhledávají potravu a poté letí do úlu oznámit, zda něco našly, případně kde našly a co našly. A včely sběratelky, které pastvu, objevenou pátračkami, sesbírají, donesou do úlu a předají úlovým včelám. Ty ji uloží do buňky.
Fáze létavky je zpravidla poslední fází v životě včely. Včela se fyzicky upracuje při práci na květech. Jak květem různě prolézá a sosá nektar, o květ se odírá, může utrpět zranění, prochladnout, zmoknout a uhyne,“ vysvětluje Richard Těhník.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
