Magazín Experiment: Jaro a sport, proč to nemusí být ideální kombinace? A jak se testují padáky?

Mistryně v canicrossu Barbora Zoubková vyráží na svůj pravidelný trénink. „Běháme každý den, nehledě na roční období. Liší se jen intenzita tréninku,“ upřesňuje, zatímco její černobílá fenka evropského saňového psa Ina netrpělivě poštěkává.

Mistryně v canicrossu Barbora Zoubková a její fenka evropského saňového psa Ina|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Mohlo by se zdát, ž teď na jaře je pro obě společný trénink méně náročný než třeba v zimě. Střídání teplot i klimatických podmínek je ale pro organismus docela zatěžující.

„Když se začíná oteplovat a jsou velké teplotní skoky, je adaptace náročná myslím pro všechny sportovce. Ale jsme na to zvyklí a jsme trénovaní, takže u nás možná probíhá rychleji,“ potvrzuje Barbora, která je v současnosti také mistryní republiky v běhu na pět tisíc metrů.

Amatérští sportovci ale mohou mít podle kardiologů s aktuálním nevyzpytatelným počasím o dost větší problémy. Organismus jednoduše potřebuje čas na to, aby se změnám přizpůsobil.

Když si srdce říká o pozornost

„Adaptace na teplo trvá řádově 8 až 14 dní a je mnohem účinnější a rychlejší u lidí, kteří už jsou nějakým způsobem trénovaní,“ potvrzuje Vladimír Tuka, vedoucí Centra zátěžové kardiologie na 2. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Čtěte také

iROZHLAS

Běžce na pražském půlmaratonu potrápily vysoké teploty, záchranná služba aktivovala traumaplán

„A jak jsme mohli vidět začátkem dubna, na půlmaratonu bylo mnoho sportovců, kteří kolabovali. Přesně to odpovídalo té teplotě, kdy bylo dlouho relativně chladno a najednou kolem závodů teplota stoupla,“ popisuje nedávnou situaci z pražského půlmaratonu.

Zpozornět bychom proto měli především tehdy, pokud pociťujeme neobvyklý tlak nebo bolest na hrudníku. V takové chvíli Vladimír Tuka doporučuje neváhat a situaci neodkladně konzultovat s lékařem.

Dalším příznakem kardiovaskulárních obtíží bývá dušnost. Ta je za normálních okolností přirozená, ale varovným signálem je, pokud se začne objevovat v situacích, kde ji člověk doteď nepociťoval.

Chytrý pomocník pacienta i lékaře

Po návštěvě lékaře může dotyčný skončit v centru sportovní kardiologie, kde ho čeká spousta vyšetření jako poslech srdce, EKG nebo třeba i zátěžové testy, při kterých pacient běhá na páse nebo jezdí na speciálním rotopedu.

Vladimír Tuka, vedoucí Centra zátěžové kardiologie na 2. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

„Zajímá nás, jak reaguje krevní tlak, jestli příliš nestoupá u výkonnosti, která odpovídá dané sportovní disciplíně,“ vysvětluje Vladimír Tuka. Opakované problémy při sportu totiž můžou znamenat zvýšený tlak nebo i závažnější onemocnění srdce.

Odhalit je někdy pomáhají moderní technologie jako chytré hodinky. „Některé teď už umožňují i snímání jednosvodového EKG, což bych ale některým pacientům, zejména těm úzkostnějším, úplně nedoporučoval,“ komentuje kardiolog.

Chytré hodinky mohou být užitečné i při odhalení srdeční arytmie, protože je obvykle nosíme po většinu dne, někdy dokonce nepřetržitě. Mohou tedy zaznamenat neobvyklé výkyvy srdečního rytmu a nasměrovat nás k lékaři.

Kardiovaskulární nemoci vezmou podle lékařů ročně život asi 45 tisícům Čechů, to je asi 40 % všech úmrtí. Dá se nějak tento nepříznivý trend zvrátit? Poslechněte si celý Magazín Experiment.