Lukáš Jelínek: Petr Pavel rok od zvolení – důstojný, ale opatrný

23. leden 2024

Kdyby nebyla do Petra Pavla vkládána tak velká očekávání, šlo by lapidárně konstatovat, že je dobrým prezidentem, který všechny povinnosti zvládá. Jenže my jsme si před rokem zvolili muže, jenž měl v našich očích zamést na Hradě i v Lánech, být aktivní v cizině a konstruktivní doma. Ostatně to nám také v předvolební kampani sliboval.

Výsledek je uspokojivý, ovšem stále je co dohánět. Začněme tím méně podstatným. V uplynulých měsících v lánské oboře dál výhodně lovila úzká smetánka včetně Pavlových sponzorů z kampaně.

Čtěte také

Stejně tak slibované otevření Pražského hradu uvítaly zejména zazobané soukromé společnosti, které si pronájmem historických sálů dodávají na důležitosti. My běžní smrtelníci jsme si museli vystačit s odstraněním kontrol u vstupu do areálu Hradu nebo se sousedskou slavností na jednom z nádvoří.

Kostlivci po Zemanově partě Pavlův tým moc netřásl, možná proto, že měl problémy sám se sebou. Opustila jej ředitelka kabinetu, tisková mluvčí i šéf poradců. Pracovní na čistě přátelský vztah s prezidentem proměňuje poté, co mu Hrad nezažádal o přísnou bezpečnostní prověrku, i bývalý diplomat a lobbista Petr Kolář.

Všímavý a zvídavý

Stěžejní vliv na Pavlovy kroky má kancléřka Jana Vohralíková a vedoucí vnitropolitického odboru Tomáš Lebeda. První jmenovaná zúročuje praxi státní úřednice, druhý zase akademika. S nimi po boku prezident kráčí rozvážně a opatrně, takže každý, kdo od něj čekal razantnější podporu vlády, nebo opozice musí být zklamán.

Čtěte také

Žádný zákon Pavel nevetoval. Dosud se při posuzování legislativy drží vzorce: zmínit pro a proti, zatvářit se empaticky, ale zdůraznit, že kabinet to nemá lehké a země reformy potřebuje. Vedle členů vlády se schází i s opozicí, k ničemu to však nevede. Výjimkou je podpora hnutí ANO našim závazkům vůči NATO nebo česko-americké obranné smlouvě.

Každý z Pavlových předchůdců by už dávno zformuloval jasný názor na vládní politiku, třeba i za pomoci jadrného slovníku. Leč dnešní hlava státu teprve politické ostruhy získává a do větších bitev se v obavě z porážky nevrhá. I své projevy formuluje opatrně a soustředí se v nich na apely ke spolupráci, ne na kritickou analýzu poměrů.

Mnohem lépe se prezidentovi vede u pevně daných kompetencí. Rozdal dvaašedesát státních vyznamenání, bez stínu pochybnosti jmenoval profesory i generály, zaškobrtl pouze při výběru ústavních soudců. Pavel Simon neprošel Senátem a Robert Fremr raději nominaci sám vzdal.

Čtěte také

Otevřenost Petra Pavla při hledání správných adeptů senátoři pochopili jako příležitost posílit také svůj vliv – a zájemce grilovat otázkami na praxi, politiku i soukromí. Ne každý to je ochotný absolvovat a ne každý se zavděčí. Platí ale, že hradní vytipovávání vhodných osobností působí nejprofesionálněji a nejtransparentněji v historii Ústavního soudu.

Vedle oficialit prezident stíhá cestovat i po krajích. Je všímavý a zvídavý, ovšem nakolik nabyté vjemy zužitkovává při rozhovorech s ostatními ústavními činiteli, nevíme. Nejsledovanější hradní schůzky se týkají zahraniční politiky, v níž jsou české špičky konečně zase po letech sehrané. Prezident si tak může s premiérem rozdělovat zahraniční cesty a mluvit na nich podobným jazykem. Vedle návštěvy OSN se Pavel soustředil na naše evropské sousedy a další klíčové aktéry, vedle toho nedávno stihl zaletět i na Blízký východ.

politolog Lukáš Jelínek

Partneři jistě u bezpečnostních otázek ocení realistické názory vojáka ve výslužbě. Je ale škoda, že prezident tak málo o světovém dění hovoří s českými občany, které nezřídka trápí, zda nám hrozí válka a co v souvislosti s tím máme dělat.

V moderátorské či dokonce stmelovací roli Petr Pavel zatím nezazářil, proto i jeho popularita zvolna opadává. Nikdo však nemůže popřít, že vytouženou důstojnost již svěřenému úřadu vrátil.

Autor je politický analytik

Spustit audio