Luboš Palata: V dole Turów budou Poláci těžit další čtvrtstoletí, Čechům navzdory
Skoro tři desítky let se na mezistátních jednáních mezi Českem a Polskem pravidelně vyskytovala věta, že mezi Varšavou a Prahou nejsou žádné problémy. Tato věta už hezkých pár měsíců neplatí. Mezi Čechy a Poláky je nejen problém, ale zeje mezi nimi obrovská díra v podobě těžní jámy polského hnědouhelného dolu Turów.
Turów se nachází ve výběžku na trojmezí mezi Českem, Polskem a Německem. Poláci chtějí prakticky celý tento výběžek, kde se nachází stále velmi velké zásoby hnědého uhlí, téměř doslova celý vytěžit. V příštích desítkách let chtějí Poláci jít nejen do hloubky, ale i do šířky a posunout okraj obrovské důlní jámy až na samou hranici České republiky.
Čtěte také
Ve čtvrtek Polsko tento svůj záměr potvrdilo, když oznámilo prodloužení povolení těžby v dolu až do roku 2044. Do toho roku mají být vytěženy všechny zásoby tamního nepříliš kvalitního hnědého uhlí.
A také až v té době má být ukončen provoz i v nedaleké obří uhelné elektrárně Bogatynia, která pro představu vyrábí tolik elektřiny, že by to stačilo téměř pro třetinu České republiky.
Ukazuje se, že několik týdnů staré rozhodnutí české vlády napadnout rozšíření těžby v dolu Turów u Evropského soudu bylo zcela na místě. Zvláště poté, kdy měsíce dlouhá jednání s Varšavou nevedla nikam. Praha teď vkládá naději v to, že Evropský soud předběžným opatřením zastaví další těžbu. A že už to donutí varšavskou vládu k ústupkům.
Krátkozraká politika
Jenže současný spor s Polskem je také výsledkem dlouholeté krátkozraké české politiky. Ta dosud viděla ve Varšavě svého spojence ve zpomalování snah Evropy ukončit co nejdříve těžbu uhlí a využívání fosilních paliv k výrobě energie.
Čtěte také
Kdyby česká vláda podporovala ekologické kroky Evropské unie místo toho, aby se jim snažila společně s Polskem bránit, nemusel žádný problém rozšiřování těžby uhlí v Turówě vůbec vzniknout.
Teď obyvatelé severu Čech sklízí plody této krátkozraké politiky, která dala s českou podporou možnost Polsku prodloužit spalování uhlí v elektrárnách daleko za hranici, kterou navrhovala drtivá většina zbytku Evropské unie.
Polsku tak bylo s českou pomocí umožněno zůstat ještě po desetiletí největším evropským výrobcem elektřiny z uhlí a nejhorším znečišťovatelem ovzduší v celé Evropské unii.
Česko by mělo v ekologii spojenectví s Polskem, s nejšpinavější zemí Evropské unie, co nejdříve opustit. Turów je varovným příkladem, jak se to už nyní naší zemi nevyplácí.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
