Loutkářské muzeum v Chrudimi sídlí v historickém Mydlářovském domě. Návštěvníky láká už padesát let

9. červen 2022

Mydlářovský dům s věží, podobnou minaretu, je symbolem Chrudimi už od dob renesance. Přibližuje nejen magický svět loutek, ale osloví vás i kouzelnou atmosférou dávných staletí. Muzeum loutkářských kultur je největší svého druhu v České republice. A letos slaví kulaté jubileum. Oslava a zpřístupnění nové expozice je naplánovaná na 2. červenec.

Muzeum loutkářských kultur bylo založeno v roce 1972 a jeho expozice vás provedou nejen historií českého loutkářství, ale prohlédnout si v něm můžete i exotické loutky Orientu, loutky stínového nebo vodního divadla. Stálá expozice nazvaná Magický svět loutek vás seznámí s divadlem kočovných loutkářů, varietními loutkami, rodinnými loutkovými divadly a dekoracemi českých umělců.

A samozřejmě nechybí Spejbl s Hurvínkem snad ve všech podobách. Prostor tu mají i velcí výtvarníci jako Jiří Trnka nebo Josef Váchal. Zahraniční část expozice vás zavede k loutkám Indonésie, Indie, Japonska, Číny nebo Barmy.

Cesta za světlem

Letošní novinkou je výstava nazvaná „Cesta za světlem“ s podtitulem "Luminiscenční loutky divadla Blackwits". Představuje umělecký projekt Ivana Krause a Naděždy Munzarové. Manželé, novinář a scenárista Ivan Kraus a jeho žena, výtvarnice, režisérka a loutkoherečka Naděžda Munzarová, odešli po okupaci Československa v roce 1968 do zahraničí a vytvořili autorský projekt černého divadla nazvaného Blackwits.

Název vznikl jednoduchým spojením anglického slova „black“ (černý) a německého „die witz“ (vtip). Během své bohaté umělecké kariéry odehráli v letech 1975 až 2017 více než 14 a půl tisíce představení. Chrudimské muzeum prezentuje jejich tvorbu i loutky, se kterými vystupovali v mnoha zemích světa.

Loutky expozice Cesta za světlem, věnované luminiscenčním loutkám divadla Blackwits

Unikátní sbírka

Základem sbírky Muzea loutkářských kultur v Chrudimi se stala soukromá sbírka profesora Jana Malíka, přední osobnosti loutkářského života. Své základy má již ve sbírce Jindřicha Veselého, významného propagátora loutkového divadla v období první republiky. Jan Malík také pomohl zorganizovat, aby jednotlivá národní centra mezinárodní loutkářské organizace UNIMA darovala muzeu loutky ze svých zemí, především Evropy.

Dnes muzeum vlastní více než 50 tisíc sbírkových předmětů, z toho přibližně 11 000 loutek. Podle slov ředitelky Simony Chalupové vystavuje jen asi tři procenta své rozsáhlé sbírky, do které kromě loutek patří také kulisy, plakáty, fotografie, ale i zvukové záznamy a videozáznamy představení. Nejmenší a nejnovější podsbírkou je Sbírková knihovna, která obsahuje z loutkářského hlediska významné publikace.

Barokní dáma je nejstarší loutkou Muzea loutkářských kultur v Chrudimi

Kouzelná studna

Mydlářovský dům v Břetislavově ulici, ve kterém loutkářské muzeum sídlí, má gotické základy. V druhé polovině 16. století dům koupil mýdlař a svíčkař Matěj Mydlář a dal mu renesanční podobu. Dům má bohatě zdobené průčelí. Na první pohled vás upoutají toskánské sloupy, podpírající lodžie.

Dům zdobí řada reliéfů, velice známý je například symbol hlavy šaška, býka, sovy nebo jelena. Mydlářovský dům je nezaměnitelný, hlavně kvůli věži, která připomíná minaret. Podle archivních údajů byla dokonce kdysi ve věžičce observatoř. Zajímavostí je také historická studna, umístěná v prvním patře domu. Je prý kouzelná a zodpoví každou vaši otázku.

Muzeum loutkářských kultur je v nejkrásnějším chrudimském domě
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.