Liberecký starosta a odpůrce nacismu Karl Kostka – rodák z Mimoně

3. květen 2021

Ve výročí týdne si připomeneme meziválečného politika Karla Kostku. Narodil se 5. května 1870 v Mimoni ve středostavovské smíšené rodině. Jeho otec byl Čech, matka Němka.

Po gymnáziu Karl vystudoval právnickou fakultu v Praze a po nějaké době se usadil v Liberci, kde působil na obchodní komoře. Hájil především zájmy lidí, kteří působili ve sklářském průmyslu.

Odborně se zabýval například podomním prodejem, domácí prací na sklářských výrobcích, postavením obchodních příručích. Na tato i další témata sepsal několik publikací.

Po 1. světové válce také pomáhal válečným invalidům. Tehdy se také zapojil do politického života. Společně s bratrancem Franze Kafky Brunem a dalšími společníky založil Německou demokratickou svobodomyslnou stranu – Deutsche Demokratische Freiheitspartei, za kterou byl zvolen poslancem a později také senátorem.

V roce 1929 se Karl Kostka stal také starostou Liberce. Prosazoval rozumné soužití Čechů a Němců ve společném státě, sám se českou společností stýkal a stavěl se proti separatistickým požadavkům henleinovců. Na jaře 1938 ho za to nacionalisté donutili odejít z funkce starosty a odstěhovat se do Prahy.

Po připojení pohraničí k Říši za ním přišly i jeho dvě dospělé děti. Po vzniku protektorátu se Kostkova rodina musela těžce protloukat. Nacisté Kostkovi zabavili důchod, jeho děti nemohly sehnat práci. I přesto Karl Kostka pomáhal svým židovským přátelům.

V prvních poválečných dnech byli Kostkovi, podobně jako další Němci, násilím vyvlečeni z bytu a uvězněni v internačním táboře. Po cestě utrpěla Kostkova žena zranění, kterému podlehla.

Jen díky zásahu Edvarda Beneše a českých přátel byl Karl Kostka i s rodinou zanedlouho propuštěn a mohl se vrátit do svého bytu. Později mu bylo vráceno občanství.

Po válce žil skromně v ústraní podporován svými dětmi. Zemřel v roce 1957, ve věku 87 let.

Im Jubiläum der Woche erinnern wir an den Politiker der Zwischenkriegszeit, Karl Kostka. Kostka wurde am 5. Mai 1870 in Niemes in einer mittelständischen Deutsch-tschechischen Familie geboren. Sein Vater war ein Tscheche, Mutter Deutsche. Nach dem Gymnasium studierte er Jura in Prag und ließ sich dann in Reichenberg nieder, wo er an der Handelskammer wirkte. Kostka schützte vor allem Interessen der Menschen, die in der Glasbranche arbeiteten.

Sein Arbeitsbereich waren Haustürgeschäfte, Hausarbeiten an Glasprodukten und kaufmännischen Angestellten. In diesem Bereich schrieb Karl Kostka mehrere Arbeiten. Nach dem Ersten Weltkrieg half Kostka auch den Kriegsinvaliden. Damals wurde Kostka politisch tätig. Gemeinsam mit dem Cousin von Franz Kafka Bruno und weiteren Kollegen gründete er die „Deutsche Demokratische Freiheitspartei“, für die er zum Abgeordneten und später zum Senator gewählt wurde.

Im Jahre 1929 wurde Karl Kostka Oberbürgermeister von Reichenberg. Er setzte sich für das friedliche Zusammenleben zwischen Deutschen und Tschechen ein. Kostka stellte sich auch gegen dem Separatismus, welchen die Heinlein-Anhänger forderten. Im Frühjahr 1938 wurde er von den sudetendeutschen Nationalisten gezwungen, das Oberbürgermeisteramt abzugeben und musste nach Prag umziehen.

Nach dem Anschluss folgten ihn seine zwei erwachsenen Kinder. Die Nazis beschlagnahmten seine Rente und seine Kinder konnten keine Arbeit finden. Trotzdem half Karl Kostka seinen jüdischen Freunden. Nach dem Kriegsende wurde Kostka mit seiner Familie aus seiner Wohnung geschleppt und ins Internierungslager gebracht. Dabei wurde seine Frau tödlich verletzt.

Nur wegen der Fürsprache von Edvard Beneš und seiner tschechischen Freunde wurde er entlassen und konnte in seine Wohnung zurückkehren. Später bekam er auch die tschechische Staatsbürgerschaft. Karl Kostka lebte dann in Zurückgezogenheit und wurde durch seine Kinder unterstützt. Kostka starb am 23. Juli 1953 in Prag.

Spustit audio