Legendy Československého rozhlasu ’68
Rozhlas řídil zemi, říká Karel Lánský (†94) o situaci v roce 1968
Za legendárním rozhlasovým vysíláním v srpnu 1968 stál i Karel Lánský. Osudnou noc na 21. srpna spolu s dalšími pracovníky rozhlasu spontánně převzali vysílání a nepřestali v něm navzdory okupantům i českým kolaborantům. Karel Lánský ale prožil i Pražské povstání v roce 1945, kdy hrál rozhlas podobnou úlohu jako v osmašedesátém. Kovaný rozhlasák zemřel 25. ledna 2019. Poslední rozloučení s ním se konalo konalo v nejužším rodinném kruhu.
Karel Lánský vstoupil do KSČ a studoval nově založenou Vysokou školu politickou. Později pracoval v různých politických institucích. Ke KSČ měl ale kritický postoj, strana ho vyloučila a tak pracoval jako dělník v Pragovce.
Znalost prostředí se mu hodila. V dubnu 1968 nastoupil do Československého rozhlasu a pár měsíců nato vyšel v moskevské Pravdě prosovětský Dopis 99 pragováků.
Šedesátý osmý rok byl orientačním kormidlem ve vývoji republiky jako takové.
Karel Lánský
Zlatým hřebem jeho rozhlasové práce byl týden od 21. srpna. Vysílání se snažil zachovat všemi způsoby, vyjednáváním i výhružkami. „Říkám tomu pro sebe osm mých dní, kdy jsem řízením osudu a přičiněním ruských přátel rozhlas trochu řídil,“ vzpomíná.
Legendy Československého rozhlasu ’68
V srpnu 1968 pracovali v Československém rozhlase jako redaktoři, zvukaři nebo technici. Svobodné vysílání bránili před sovětskými tanky a vojáky.
V roce 1969 musel Karel Lánský z rozhlasu odejít, podobně jako další, kteří vytvářeli legendárního srpnového vysílání. Živil se jako dělník. Po pádu totalitního režimu se Karel Lánský do rozhlasu vrátil a pracoval jako ředitel zahraničního vysílání.
Spolu s Jiřím Dienstbierem napsal knížku Rozhlas proti tankům. Český rozhlas v souvislosti s padesátým výročím invaze navrhl Karla Lánského na státní vyznamenání. To mu prezident Miloš Zeman předal 28. října 2018. „Já budu úplně upřímný. Já si myslím, že to, co dostanu, si zasloužím. Protože jsem tenkrát měl velice namále. Je to ocenění práce,“ řekl tehdy reportérce Veronice Hlaváčové. Z vyznamenání měl radost. „Byl bych pokrytec, kdybych řekl, že ne.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
