Laktos: Od puten s mlékem přes první ovocný jogurt až k nostalgické vzpomínce na polárku v mléčném baru

Značku Laktos si dala zaregistrovat Obchodní společnost mlékařských družstev už v roce 1936. Její kořeny jsou ale mnohem starší a doprovází ji historie řady pražských mlékáren, které položily základy národnímu podniku Laktos. A že jich bylo!

Účinkuje: Jan Kovařík
Připravila: Jitka Škápíková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 30. 3. 2021

První pražská mlékárna vznikla v roce 1872 na velkostatku Karla Kirschnera. Jmenovala se Parní mlékárna správy statku Radlice.

Karl Kirschner byl majitelem statku v Lochkově a nájemcem velkostatku Johanna Adolfa knížete Schwarzenberka. Od správy schwarzenberského panství koupil budovu statku v Radlicích a přestavěl ji na soukromou mlékárnu.

Napřed zpracovával mléko ze svých dvorů, pak přibral i mimopražské statky a začal dodávat mléko po Praze a přilehlých obcích. A tak se stalo, že kapacita mlékárny brzy přestala stíhat poptávku.

Pomáhali koně

Jeho syn Karl Otto, který převzal otcovo podnikání, proto nechal na samém konci 19. století vybudovat nový mlékárenský objekt. Nikoliv už v Radlicích, ale na okraji tehdy ještě samostatného Smíchova v tehdejší Zbraslavské, dnešní Nádražní ulici naproti vlakovému nádraží.

Mléko se vozilo do Prahy vlakem, ručně se konve přeložily na povozy a převážely přes ulici do mlékárny. Pomáhali koně, kteří byli ustájeni přímo v prostorách mlékárny. Zůstali až do roku 1953!

Největšímu odbytu se mlékárna těšila ve 30. letech minulého století. Tehdy byl totiž přijat zákon o povinné pasteraci mléka. V důsledku toho ale musela svou činnost ukončit řada malých, nedostatečně vybavených mlékáren. U Kirschnerů ovšem nové moderní technologie měli.

A zrodil se ovocný jogurt!

V roce 1933 přišla mlékárna s velkou novinkou, takřka světovou – začala vyrábět ovocné jogurty! Vzniklo to trochu jako znouzectnost. Bílé jogurty plněné do skleniček s netěsnými uzávěry se totiž rády kazily, nevydržely déle než tři dny. Vrstvička ovocného džemu s jahodovou či meruňkovou příchutí nahoře měla omezit kyselost jogurtu a zamezit vzniku plísní.

Ovocný jogurt byl uveden na trh pod názvem Jovo. Mlékárna si ho nechala patentovat a jeho licenci koupily další mlékárny v Československu – bylo jich na sto dvacet. Licenci zakoupily i podniky v patnácti zemích Evropy.

Po zavedení pasterace, když už plísně na povrchu jogurtů hrozit přestaly, se začala džemová vrstva dávat na dno jogurtových sklenic – vypadalo to lépe, protože barevný džem nestékal dolů po stěnách. Jovo se vyrábělo do roku 1962, potom jej nahradily jogurty plněné do plastových kelímků.

Koncern Laktos

Po znárodnění se závod stal součástí národního podniku Pražské mlékárny a později koncernu Laktos. K němu mlékárna patřila až do roku 1989.

Jedna z nejstarších mlékáren u nás, ze všech největší a úspěšná přes sto dvacet let, vyráběla máslo, smetanu, sýry, jogurty a tvaroh. Přežila dvě světové války, velkou hospodářskou krizi, znárodnění i cestu k socialismu. Nakonec ji takřka ze dne na den pohřbila takzvaná „neviditelná ruka trhu“. Roku 1992 byla výroba zastavena.

Které další mlékárny se staly součástí značky Laktos? A co všechno obsahuje sbírka Laktos Collection?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související