KVÍZ: Jste odborníci na krkonošské nářečí?
Pokud se vám při návštěvě Krkonoš zdálo, že místním občas nerozumíte, tak jste zřejmě potkali někoho, kdo má ještě zažité krkonošské nářečí. Uživatelů krkonošského nářečí sice dnes už není mnoho, ale jsou i ti, kteří se ho snaží obrodit.
Slova končící na ť, vložené krátké ‘e‘ a další charakteristické znaky z běžné mluvy ale už mizí. Tak, jak se na horách mluvilo před sto nebo ještě i padesáti lety, dnes běžně už téměř nikdo nemluví. Najdou se ale nadšenci, kteří se snaží krkonošské nářečí obnovit.
„I když se mi to neříká snadno, tak krkonošské nářečí je v podstatě mrtvé. Do dnešních dnů se dochovaly pouze střípky. Horala, Krkonošana ale dodnes asi poznáte, protože sem tam použije nějaký nářeční tvar,“ říká Tomáš Hájek, rychtář Kabinetu kerkonošské slovesnosti a nezávislý starosta Poniklé.
Ke krkonošskému nářečí se dostal prostřednictvím babičky a dědy. Vždy se mu líbilo, že mluví trošku jinak. „Mně osobně vždy hřálo na uchu to krásné ť v infinitivu jako hráť, udělať, jísť,“ pokračuje Hájek.
Dalším jeho oblíbeným slovem je kale, což znamená dobře. Jak kale Tomáš Hájek mluví krkonošským nářečím, si poslechněte v příspěvku a nezapomeňte zkusit své znalosti v testu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.