KVÍZ: Jste odborníci na krkonošské nářečí?
Pokud se vám při návštěvě Krkonoš zdálo, že místním občas nerozumíte, tak jste zřejmě potkali někoho, kdo má ještě zažité krkonošské nářečí. Uživatelů krkonošského nářečí sice dnes už není mnoho, ale jsou i ti, kteří se ho snaží obrodit.
Slova končící na ť, vložené krátké ‘e‘ a další charakteristické znaky z běžné mluvy ale už mizí. Tak, jak se na horách mluvilo před sto nebo ještě i padesáti lety, dnes běžně už téměř nikdo nemluví. Najdou se ale nadšenci, kteří se snaží krkonošské nářečí obnovit.
„I když se mi to neříká snadno, tak krkonošské nářečí je v podstatě mrtvé. Do dnešních dnů se dochovaly pouze střípky. Horala, Krkonošana ale dodnes asi poznáte, protože sem tam použije nějaký nářeční tvar,“ říká Tomáš Hájek, rychtář Kabinetu kerkonošské slovesnosti a nezávislý starosta Poniklé.
Ke krkonošskému nářečí se dostal prostřednictvím babičky a dědy. Vždy se mu líbilo, že mluví trošku jinak. „Mně osobně vždy hřálo na uchu to krásné ť v infinitivu jako hráť, udělať, jísť,“ pokračuje Hájek.
Dalším jeho oblíbeným slovem je kale, což znamená dobře. Jak kale Tomáš Hájek mluví krkonošským nářečím, si poslechněte v příspěvku a nezapomeňte zkusit své znalosti v testu.
Související
-
KVÍZ: Jak dobře znáte Liberecký kraj?
Troufáte si? Prohlédněte si deset obrázků a zvolte správnou odpověď, zjistěte, jak dobře znáte města a místa v Libereckém kraji.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
