Kudy vedly vaše první kroky na cestě ke zpívání?
Měl jsem muzicírování v rodině - jak po mamince, tak po tatínkovi.
Rodiče pocházeli z jihočeských vesniček, takže už v dětství se rodil můj vztah k písničkám, které tak rád zpívám. Mnohé z nich jsem znal už jako malý kluk! Tatínek výborně hrál na housle, maminka na klavír a krásně zpívala. Strýček František Pícha byl profesorem na konzervatoři v Praze a velkým sběratelem jihočeských lidových písní. Proto když jsem dostal první nabídku, abych zazpíval takzvanou lidovku, nedělalo mi to žádné problémy. Některé ty krásné písničky jsou staré jako já; třeba Vackova Cikánka je ještě o rok starší.
(citace: autora Milana Koukala z publikace Dechovka - historie a současnost naší dechové hudby, vydavatel: Nakladatelství Slovart, Praha 2007)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka