Kudlanky a zápřednice dříve žily na jihu země. S klimatickými změnami se šíří i na sever Čech
Kudlanka nábožná nebo zápřednice jedovatá. Druhy, které se dříve vyskytovaly pouze na jihu, se v posledních letech kvůli mírným zimám a horkým suchým létům rozšiřují i na sever Čech.
„Takovým příkladem je třeba kudlanka nábožná, která ještě před dvaceti lety žila nejblíže na jižní Moravě. A už ji máme i tady, máme několik pozorování z Podještědí, z Jeřmanic, dokonce z Rýnovic u Jablonce,“ přiblížil entomolog a kurátor Přírodovědného oddělení Severočeského muzea v Liberci Pavel Vonička.
Kudlanka ale není jediným druhem hmyzu, který se dříve vyskytoval pouze v jižněji položených částech Česka. „Náš největší druh zlatohlávka, jmenuje se zlatohlávek skvostný a je asi tak tři centimetry velký, zelenozlatě zbarvený brouk, se začal šířit z nejteplejších oblastí Polabí a dolního Poohří směrem na sever,“ popsal entomolog.
V Liberci se už také vyskytuje náš nejjedovatější pavouk, zápřednice jedovatá. „To není žádný druh někde z Asie nebo z Afriky, ten druh žil v teplých oblastech Českého středohoří, středního Polabí a podobně. Postupně se rozšířil až sem a letos se objevil ve velkém množství v Liberci na Františkově, na jedné takové louce, která není sečená,“ vysvětlil Pavel Vonička.
„Pokud ji nevezeme do ruky a nezmáčkneme ji, kdy ona se přirozeně brání a jako údajně jediný z našich pavouků dokáže prokousnout lidskou kůži, ona na člověka nezaútočí,“ dodal k tomu, jestli je pavouk lidem nebezpečný.
Kromě domácích druhů byla v posledních letech v Česku zaznamenána také nepůvodní sršeň asijská. „V roce 2023 bylo nalezeno hnízdo sršně asijské v Plzni. To bylo odborně zlikvidováno. Potom další hnízdo, myslím o rok později, bylo nalezeno v Opavě. Nějací jedinci se objevili v Praze, ale že by se nějak plošně šířila nebo by se zde trvale usídlila, to zatím snad ne.“
„Člověku je nebezpečná zrovna tak jako naše sršeň, na člověka zvláště neútočí. Ovšem je nebezpečná pro včelu domácí, pro úly, pro včelaře, protože napadá včely a hubí je. Včelaři se obávají, aby se zde neusídlila trvale a připravují nějaká technická opatření k zabezpečení úlů,“ doplnil Pavel Vonička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
