Krize manželství se nekoná, zjistili vědci. Jen mladí lidé více plánují.

Každé druhé manželství dnes v Česku končí rozvodem. Někdy sociologové mluví o krizi manželství nebo neochotě mladých lidí přijímat závazky. Mají k tomu čísla - zatímco v roce 1987 evidovali statistici více než 80 tisíc nových manželství, o třicet let později je jich zhruba polovina.

Brněnští vědci teď zkoumali manželství a partnerské svazky stovek mladých lidí z celé republiky. Podle vědců trvalé svazky zůstávají jednou z priorit mladých lidí, jen můžou mít jinou podobu. A když už se pro svatbu rozhodnou, většinou jde o důkladně promyšlené rozhodnutí a taková manželství pak trvají déle.

Socioložka Lenka Lacinová z brněnské Masarykovy univerzity pět let sledovala asi 1 500 mladých lidí na jejich cestě od dětství do dospělosti. Součástí výzkumu byly i otázky o partnerství a závazcích.

„Když jsme potom ty odpovědi poskládali, kategorizovali, rozhodně se nedá říct, že by takzvaně tradiční hodnoty zmizely. Byla tam svatba, manželství, děti,“ upozorňuje výzkumnice.

Dnešní dvacátníci nejsou podle Lacinové líní, ale možná až příliš zodpovědní a rozumní. Dřív než se vrhnou do manželství a pořídí si děti, chtějí být finančně zajištění a mít nastartovanou kariéru, v kterém budou například po rodičovské dovolené pokračovat.

„Není úplně netypické, že mladí lidé spolu nejprve začnou žít, pořídí si spolu domek nebo byt na hypotéku, pak spolu mají dítě. Pak počkají, až tomu dítěti - pokud je to holčička, tak aby to mohla být družička - aby mu bylo dva, dva a půl roku a nevěsta si mohla svatbu užít netěhotná, nekojící,“ popisuje Lacinová představy některých párů.

Zatímco dřív se lidé brali těsně po dvacítce a často už byla nevěsta těhotná, dnes se průměrný věk novomanželů posunul zhruba o deset let později. Podle brněnského sociologa Petra Fučíka mají nově uzavíraná manželství delší trvání a rozvody se odsouvají do pozdějšího věku.

Ve svém výzkumu se zabýval i dopadem rozvodů na život žen. Ty totiž po ukončení manželství mnohem častěji než muži zůstávají samy. Podle něj to může být třeba tím, že po rozvodu většinou dostávají do péče svoje děti.

„Dítě je někým, s kým sdílíte svůj život, kdo naplňuje vaše emocionální potřeby a to partnerství už tam nehraje takovou roli. U padesátiletých žen už to můžou být vnoučata nebo práce pro širší rodinu,“ dodává Fučík.

Lenka Lacinová uklidňuje, že se krize rodiny nekoná, jen mají dnešní mladí o rodině jinou představu, než jakou měli jejich rodiče a prarodiče.