Křižanovským zámeckým parkem se můžete kochat celý rok. Roste tam i pravý zlatý déšť

Park začal u křižanovského zámku vznikat poté, co vyhořel hrad, který tu původně stál. „Původní opevnění bylo zasypáno a začala parková úprava,“ dodává ředitelka Domova Kamélie Silvie Tomšíková. Dnes má park anglickou podobu a rozlohu čtyři a půl hektaru. Vstupuje se do něj od zámku a je celoročně otevřený pro širokou veřejnost. Nejkrásnější je prý na jaře, ale v každém ročním období najde návštěvník něco jiného. Na jaře rozkvétají první magnólie, po nich zlatý déšť a rododendrony, na podzim se listy stromů nádherně zbarvují a v zimě je nejlépe vidět zajímavá kůra starých stromů.

Od zámku vede upravená cesta, ale lavičky jsou rozmístěné i přímo na loukách. Nikde tu nenajdete cedulku zakazující vstup na trávník a nikdo nevyžene návštěvníka, který si na trávě rozloží piknikovou deku. „Snídaně v trávě není problém,“ směje se Silvie Tomšíková. Podél cesty jsou vysázené mladé javory, ale v parku zůstaly také letité stromy. Určitě nikdo nepřehlédne obrovský červený dub. „Mně se líbí platan u rybníku. Má takovou specifickou kůru,“ doporučuje Silvie Tomšíková.

Za zmínku stojí i zlatý déšť. Ředitelka domova upozorňuje, že to je ten správný zlatý déšť, zatímco ten, který na jaře nejčastěji kvete u domů, se jmenuje zlatice. Pravý zlatý déšť má bohaté hroznovité květy a jeho odborný název je štědřenec odvislý.

Poněkud ukrytý je v parku smrkový hájek s místní grotou. Je to z kamenů uměle vybudovaná jeskyňka s obrazem Panny Marie. U groty je také lavička a v době, kdy v domově pracovaly řádové sestry, se sem chodily modlit. Ostatně k tomuto účelu a k civilní meditaci slouží grota dodnes.

Grota|foto: Irena Šarounová

Domov Kamélie je otevřený veřejnosti a zve návštěvníky do parku, na nádvoří zámku a do přilehlých arkád. Na nádvoří jsou stolky s ratanovými křesílky, v arkádách jsou k vidění fotografie z historie ústavu.