Koreanistka Špitálníková: Covid je i v KLDR, mluví se o vypálených věžích v oblasti nákazy i novém kárném táboře

30. leden 2021

Ačkoliv Severní Korea oficiálně odmítá, že by na jejím území byly případy nákazy koronavirem SARS-CoV-2, tak už na začátku minulého roku zavřela hranice a na podzim zavedla přísná a karanténní opatření. „Za hranice uniklo pár informací, některé spoje se Severní Koreou jsou. Kolegové z Jižní Koreje sledovali satelity oblasti, kde se měl vyskytnout koronavirus, a tamní strážní věže a kasárna byly vypáleny,“ říká host Osobnosti Plus koreanistka Nina Špitálníková.

To podle koreanistky ukazuje na specifický způsob boje proti viru: „Severokorejci vždy bojují po svém. Ale není možné, aby v zemi koronavirus nebyl. Čína byla docela zasažená a hranice se sice zavřely brzo, ale už v době, kdy v Číně pandemie byla.“

Čtěte také

„Protipandemická opatření jsou pro život Serverokorejců tristní,“ pokračuje. „I teď sám Kim Čong-un přiznal, že se země nemá dobře. Takže kdyby to bylo jen preventivní, zase tak přísná by opatření nebyla.“

Zpravodajský server Daily North Korea tvrdí, že pro ty, kteří poruší karanténní nařízení, byl zřízen nový kárný tábor obezděním bývalého dolu. Tam prý skončí všichni, kteří nedodržují karanténní opatření, a režim je tam údajně ještě brutálnější, než na který jsou obyvatelé země zvyklí.

Knihy Niny Špitálníkové si můžete také zakoupit

„To se nedá nijak ověřit, takže je to možné. Ale také to nemusí být pravda. Ale myslím, že Kim využívá situaci v tom, že když se chce někoho zbavit, tak jen řekne, že porušil opatření, a má legitimní důvod, jak ho odstranit,“ soudí Špitálníková.

Místo pohádek propaganda

Koreanistka si prý dlouho kladla otázku, jak se brutální severokorejský režim, v němž jsou občané pod neustálým dohledem tajné policie a i ty nejmenší přestupky se trestají smrtí na třech generacích, staví k hodnotě lidského života a k morálce obecně.

Čtěte také

„Došla jsem k tomu, že je to naučené. Severokorejci jsou podle doktríny největší národ a pokud jdete proti němu, tak si zasloužíte trest. A je to morálně správné člověka pokárat. Už od jednoho roku věku začíná indoktrinace, takže člověk ani neví, jak je to normálně,“ říká.

V roce jdou děti do mateřské školky, kde jim učitelky místo pohádek vyprávějí revoluční příběhy velkých vůdců. „Místo hraček mají tanky a učí se na nich, jak střílet americké nebo japonské imperialisty,“ popisuje koreanistka.

Místo hraček mají děti tanky a učí se na nich, jak střílet americké nebo japonské imperialisty.
Nina Špitálníková

„Strana děti také učí, že jejich otec není biologický otec, ale Velký vůdce. A matka není biologická matka, ale Korejská strana práce. Děti jsou ve školce dlouho a od pondělí do soboty po dobu relativně dlouhé pracovní doby.“

Stát se všemožně snaží, aby i děti sloužily režimu. „Takže koncept rodiny i toho, co je správné, není nastaven tak, že bychom ho byli schopni my pochopit. Korejští rodiče neznají nic jiného, takže je to pro ně výhoda.“

„Když jsme se bavila se Severokorejci, tak na své dětství vzpomínají dobře a mají své momenty štěstí. Procitnutí většinou nastává tehdy, když nastoupí na vojnu. Ta je v zemi pro muže deset let, pro ženy šest. Během této doby může člověk jen dvakrát navštívit rodinu.“

Pokus o útěk jen pro ty bohatší

I přes přísnou a souvislou indoktrinaci se najdou ti, kteří se rozhodnou, že chtějí ze země utéct, zdůrazňuje Špitálníková: „Většina utíkajících ze Severní Koreje jsou z vyšší kasty, mají lepší sociální status a nemají se v zemi špatně. Ale třeba jsou suspendováni, nebo jen chtějí prostě víc.“

Čtěte také

„Často je to jen ekonomický důvod utéci, chtějí mít prostě víc zboží, víc jídla, které vidí v jihokorejských filmech. Ale příběhy, které známe, že uteče severokorejský uprchlík z koncentračního tábora a přebrodí se řekou, jsou většinou smyšlené.“

Lidé z nižší kasty se prý do Jižní Koreje nedostanou. „Vyřízení falešných dokladů v Číně stojí asi 7000 eur, zatímco průměrný plat Severokorejců je 2 euro měsíčně. Takže musíte brát velké úplatky a být dobrý na černém trhu, abyste mohli utéci.“

„Uprchlíci sice tvrdí, že chtěli svobodu, ale ten důvod je především ekonomická svoboda, což nijak neodsuzuji. Hlavní motivace je mít se líp ekonomicky, ne lidskoprávně,“ shrnuje koreanistka Nina Špitálníková.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.