„Komunisti se mstili na dětech, stáli za vším.“ Nezisková organizace Post Bellum začala v Liberci dokumentovat příběhy, na které by se nemělo zapomenout
Prvním natáčením pokřtila organizace Post Bellum svou severočeskou pobočku v Liberci, šestou v republice. Dokumentaristé formou videonahrávek zaznamenávají osudy pamětníků důležitých událostí 20. století. Ty pak budou veřejně přístupné v jedné z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek v Evropě, takzvané Paměti národa.
Do Liberce zatím připutovalo mobilní nahrávací studio, velký černý stan ve kterém se natáčí. V budoucnu bude v ulici Na Okruhu i stálé studio. U jednoho z prvních natáčení byla i naše reportérka.
„Jmenuji se Eva Malá a narodila jsem se v Nové Pace jako Eva Hrubá. Můj otec byl stíhacím pilotem RAF,“ začíná na kameru vyprávět příběh své rodiny pamětnice Eva Malá. Pokračuje pak tím, že v 50. letech minulého století jejího otce Otakara Hrubého komunisté z politických důvodů uvěznili na Mírově. Celá jeho rodina, včetně dětí, kvůli tomu léta trpěla.
„K moci přišli komunisti, život se nám obrátil úplně vzhůru nohama. Mstili se na těch dětech, vždyť my jsme jako děti neměly nic, ti stáli za vším. Toho natáčení se účastním z toho důvodu, aby se na to nikdy nezapomnělo. A nechtěla bych, aby se hovořilo jen o mém otci. Těch letců bylo spousta, a nebyli to jen letci, byla to i naše inteligence, která po osmačtyřicátém roce na tohle všechno doplatila. A o tom se strašně málo mluví,“ vysvětluje svou motivaci podělit se o vzpomínky s veřejností Eva Malá.
Čtěte také
Natáčení s pamětníky organizuje Michaela Pavlátová, ředitelka pobočky Paměti národa Severní Čechy. Oslovila sokoly, legionáře i starosty obcí, aby pomohli s hledáním dalších zapomenutých příběhů 20. století.
„Je nejvyšší čas. Ti poslední pamětníci třeba toho druhoválečného konfliktu už odcházejí, jsou to devadesátníci nebo tu válku zažili velmi malí. Samozřejmě by bylo lepší začít mnohem dříve, ale i tak se snažíme dohnat a splatit ten dluh těmto lidem tím, že jim dáme prostor ten příběh vyprávět celý, nezkrácený a pravdivý. Tak jak si ten příběh své rodiny oni pamatují,“ přiblížila myšlenku projektu Michaela Pavlátová.
Pamětníci, kteří se chtějí o své zajímavé životní příběhy podělit, se v severočeské pobočce Paměti národa můžou hlásit i sami, telefonicky nebo e-mailem. Měli by být z Libereckého a Ústeckého kraje.
Související
-
Za Miladu Horákovou i Reného Matouška: Ve Vratislavicích se běhá pro Paměť národa
Na několika místech v zemi odstartoval 20. května 6. ročník charitativního Běhu pro Paměť národa. Jedním z míst, kde se poběží, jsou i liberecké Vratislavice nad Nisou.
-
Zpívají a vyprávějí své příběhy pro Paměť národa už skoro dvacet let
Týden co týden už od května 2006 slýcháváte rozhlasové Příběhy 20. století na stanicích rozhlasu Plus v neděli ve 20.00 hodin a na Radiožurnálu v sobotu po 21.00 hodině.
-
Je důležité, aby tyto příběhy nikdo nezapomněl, říká účastnice běhu pro Paměť národa v New Orleans
Krajané po celém světě minulý víkend běželi pro Paměť národa. Tedy organizaci sbírající výpovědi pamětníků, kteří přežili holocaust nebo komunistický útlak.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vládě Roberta Fica jde o ovládnutí veřejnoprávních médií. Změny v zákoně jsou kosmetické, říká Černý
-
Takhle vypadal svatý Vojtěch. Pražské arcibiskupství zveřejnilo podobiznu svého hlavního patrona
-
‚Nastaly závažné chyby.‘ Soud zrušil rozsudek nad exproducentem Weinsteinem, ve vězení ale zůstává
-
Lékaři, úředníci i soudci. Ve Slovinsku stávkují za vyšší platy, jejich protesty by mohly pomoci opozici