Kojenecké ústavy postupně zaniknou. Teď ale chybí pěstouni, říká ředitelka jednoho z nich

16. leden 2022

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí mění kromě jiného podmínky umísťování dětí do kojeneckých ústavů. Od letošního roku  je tam možné umístit děti jen se zdravotním postižením. Ostatní by měly jít do pěstounské péče, ale pěstounů je žalostně málo. Většina z nich jsou lidé z rodiny, tedy příbuzní, nejčastěji prarodiče. A nové lidi se daří získávat jen velmi pomalu. Motivací by mělo být vyšší finanční ohodnocení – jenže rodinní pěstouni teď naopak dostávají peněz méně.

„Pokud budou rodiny funkční, pokud bude ten terén schopen pomoci rodině dřív, než dítě odloží, tak to bude fungovat. Takže my pomalu postupně zanikneme a zůstaneme jen pro velice úzký segment dětí s těžkým hendikepem. Nebo s dětmi, které nebudou moci vyrůstat doma, protože to rodiče laici nezvládnou,“ říká o budoucnosti kojeneckých ústavů Milada Šilhová, ředitelka jediného kojeneckého ústavu v Ústeckém kraji v Mostě.

Čtěte také

Podle Šilhové je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí nastavená správně. Fungovat ale bude až ve chvíli, kdy bude efektivnější preventivní práce s rodinou, tak, aby jim děti nemusely být odebírány. Další nutnou podmínkou efektivity novely zákona je dostatek dlouhodobých pěstounů.

„Kdyby byli pěstouni dlouhodobí, tak bychom mohli být ve stavu na nule, ale pěstouni nejsou, zvláště ti dlouhodobí. V Ústeckém kraji je dnes asi 49 pěstounů.“

„Ti další, kteří už pěstouni byli, svou práci přerušili, nebo se z nich stali dlouhodobí pěstouni. To je velice zranitelná a velice zvláštní skupina lidí, protože oni musí mít vypořádán svůj vlastní osobní život. Musí mít své děti už odchované. A je to neuvěřitelně náročná péče bez odpočinku 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.“ Jen v Mostě a Litvínově pracovníci oddělení sociálně právní ochrany dětí ročně musí umístit do náhradní péče zhruba 200 dětí.

Jak se stát pěstounem?

A jednoduché rozhodně není ani to, jak se stát pěstounem. Zájemce musí projít několikaměsíčním procesem přípravy. Pěstouny připravuje a doprovází v jejich činnosti na Mostecku Diakonie Českobratrské církve evangelické.

Čtěte také

„Zájem by byl, ale je malá nebo nedostatečná osvěta. Je potřeba to mezi lidmi šířit, sdílet informace, co to vlastně obnáší,“ říká Jana Baborová z diakonie. „Řada lidí ví, co je pěstounská péče nebo pěstoun, ale nevědí, co vlastně všechno je k tomu potřeba, co je potřeba splňovat, anebo za jakých podmínek je možné dítě získat.“

Rodina, která se rozhodne být pěstouny, musí mít sama vypořádané závazky. Jinými slovy neměla by řešit sama sebe a své existenční problémy. Pěstouni také musí být připraveni na to řešit často ne moc příjemné záležitosti. Měly by být i dítěti oporou, ale také musí mít na paměti, že pěstounská péče je péčí dočasnou.

Může novela zákona fungovat v praxi? Kam poputují děti, pro které se nenajdou pěstouni? Téma pro Zaostřeno Jana Beneše. Víc si poslechněte v záznamu.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.