Když geny mlčí. Také evoluce si hraje s tlačítky on a off
Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Rakouští a izraelští badatelé spolu s českou vědkyní při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.
Podle teorie sobeckého genu, s níž přišel britský vědec Richard Dawkins, spolu různé části dědičné informace soutěží o zastoupení v dalších generacích. Hostiteli to ale prospěch nepřináší.
Čtěte také
Patří k nim takzvané mobilní elementy, které pocházejí třeba z retrovirů, usadily se a množí v naší DNA, a nedokážou opustit buňku.
K poznání toho, jak můžou fungovat v embryonálním vývoji organismu, tentokrát opět přispěla háďátka. Na těchto červech se zkoumá řada důležitých jevů, zvláště stárnutí.
Vědci v nich objevili v přírodě několik sobeckých genů typu “jed a protijed”, které nositeli k ničemu neslouží, díky němu je ale zdědí další generace. Článek o tom vyšel v časopise Nature.
Unikátní objev
„Ještě před pár lety se vědci domnívali, že ta část DNA, která nekóduje proteiny, neplní žádnou funkci,“ připomíná biochemik Jan Konvalinka.
Jedná se ale o 98 % genomu, o kterém dnes už víme mnohem víc. V tomto případě se to projevilo v embryonálním vývoji organismu.
„Je to jeden z mála unikátních příkladů, kdy se prokazatelně děje v přírodě, to, co bylo kdysi předpovězeno teoreticky,“ vysvětluje Petr Svoboda.
Čtěte také
Jed a protijed
Ukázalo se, že háďátka z Guadeloupe mají v DNA na jednom místě tři odlišné geny, z nichž jeden funguje jako jed a dva jako protijed. Jed se produkuje ve vajíčku a zpomaluje embryonální vývoj, protijed v embryu.
Hádátka z Portorika tyto elementy ve své DNA nemají a množí se normálně. Hádátka z Guadeloupe nemají problém, protože sobecké geny jim poskytují jed i protijed. Problém nastal, když se křížila.
Čtěte také
Další výzkum na molekulární úrovni prokázal, jak hádátka dokážou jed umlčet a toto zachovat po několik generací, i když už protijed v DNA nemají. „Modifikují se obálky DNA,“ popisuje Jan Konvalinka.
„Protijedem jsou malé RNA,“ dodává Petr Svoboda. Podobné fungování sobeckých genů vědci pozorovali i na rostlinách nebo octomilkách.
Proč „mlčí“ některé geny, které jsme zdědili od otce nebo matky? Co nového víme o roli RNA při vzniku života? Jak může RNA pomoci při léčbě HIV? Debatují biochemik Jan Konvalinka a molekulární biolog Petr Svoboda. Spoluúčinkuje herečka Andrea Černá, ptá se Martina Mašková.
Související
-
Proteiny z masa a mléka můžete nahradit oříšky, ovocem nebo tofu. Bude vám ale chybět vápník
Částečné nahrazení živočišných proteinů rostlinnými zvyšuje délku života, a mohlo by také přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Omezení mléčných výrobků má meze.
-
140 tisíc lidí na světě ročně usmrtí hadí jed. V Indii chybí osvěta
V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady.
-
Dopravu v buňkách zajišťují „chytré dálnice“. Jsou důležité i pro zdraví mozku
Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to i v mozku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.