Katovské lámací kolo či oprátky vrahů a jejich skutečné příběhy. Ukazuje výstava v turnovském muzeu

15. květen 2021

Jedno z mála dochovaných lámacích katovských kol s břitem, zdobený meč kata, autentické oprátky vrahů či model historické turnovské šibenice pro 12 odsouzených. I to je na výstavě v muzeu v Turnově věnované světu popravišť ve městě a okolí.

Šibenice v minulosti byla nejen v Turnově, ale i v Rovensku pod Troskami, Semilech, Lomnici, Jilemnici, ve Vysokém nad Jizerou, v Českém Dubu, Železném Brodě, Hodkovicích a v Liberci, vyjmenoval ředitel muzea Jan Prostředník.

Jak vypadala šibenice v Turnově, mohou vidět návštěvníci výstavy na maketě. Její podobu znají v muzeu z dochovaného plánu z roku 1775. „Víme, že byla zděná, že měla čtyři pilíře a v jednom okamžiku na ní bylo možné zhoupnout 12 zločinců,“ řekl Prostředník. Zda jich někdy tolik na šibenici viselo, ale neví. „Myslíme, že to bylo trochu předimenzované, že šibenice měly profylaktický (preventivní) význam, aby se ukázalo zločincům, dejte si pozor, v tomto městě je praktikováno hrdelní právo,“ dodal.

Některé skutečné příběhy vrahů jsou ale zachycené i na výstavě. Jedním z nich je příběh markytánky Anny Wormové, jež za prusko-rakouské války přitáhla s rakouským vojskem do Liberce, otěhotněla a okamžitě po porodu udusila novorozeně. Popravena byla v Liberci v květnu 1760. Kat jí usekl hlavu a srdce protnul železným kůlem.

Na výstavě je i konopná smyčka, na níž byl pověšen v roce 1897 Josef Kögler, který měl na svědomí 13 loupeží a loupežných vražd. V expozici je i oprátka, na níž byl pověšen v roce 1947 Anton Dworzak. Do roku 1939 to byl Antonín Dvořák a za války brutální vyšetřovatel jičínského gestapa, který měl na svědomí řadu životů.

Na výstavě jsou i mučící nástroje, například kovový roubík s hruškou používaný pro klevetící ženy. Hruška je dutá, aby se v ní dalo nejen dýchat, ale i přidat nějakou směs. „Většinou to bylo pro dámy na pranýři, tak jim nasypali nějaké zajímavé koření. Třeba nadrcený pepř, aby si to opravdu užily. Takže několik hodin dýchaly čistý pepř,“ uvedl Prostředník.

Mnohem horší účinky mělo lámací katovské kolo s břitem. V republice se dochovaly dvě, do Turnova bylo zapůjčené ze Slavonic. V praxi to podle ředitele muzea vypadalo tak, že odsouzenec byl přivázaný k zemi a břitem byl postupně rozlámán od nohou vzhůru. „Poslední, takzvaná zlatá rána, šla na krk. To byl velmi brutální způsob popravy. Pokud bylo dobře zaplaceno katovi rodinou nebo popravovaným, tak první rána šla na krk,“ dodal.

Mezi top vystavené exponáty muzeum řadí zdobený katovský meč z 16. století z Jičína, který je dlouhý 120 centimetrů a váží asi pět kilogramů. Podle Prostředníka nepatřili kati mezi vážené osoby.

zdroje: ČTK , Redakce ČRo Liberec
Spustit audio

Související