Karel Voříšek a Vladimír Řepka: Práci máme hlavně večer. Vztah je o toleranci
Jeden pracuje v médiích a druhý s médii. Televizní moderátor Karel Voříšek a tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka jsou životní partneři.
Karel Voříšek prošel všemi našimi velkými televizemi. V České televizi pracoval jako programový hlasatel, podílel se i na přípravě pořadů Vysílá studio Jezerka nebo Sondy. Na televizi Nova zase poznal tajemství komerčního vysílání. Začaly se dělat stand upy, tedy reportér byl najednou vidět, představoval se. „Učil jsem se i správně sedět. Ale pořád se učím, to je na tom to hezký,“ usmívá se sympatický moderátor, který zakotvil na Primě. Moderuje od roku 1998, ale trémy se úplně nezbavil. „Je to velký pocit zodpovědnosti, za tou prací stojí obrovské množství lidí.“
Vladimír Řepka začínal svou kariéru v rádiu. „Ohromně mě to bavilo, ale když už jsem přešel na druhý břeh, tak by se vracelo těžko. Ale nikdy neříkej nikdy.“ Dostal nabídku dělat mluvčího na Ministerstvu vnitra, poté byl na Ministerstvu práce a sociálních věcí i na pražském magistrátu. „Baví mě to. Ta práce je pokaždé jiná. Nastartuje mi to den. Stresové to asi je, ale nepřipouštím si to.“
Telefony někdy zvoní i večer, zvlášť kdy je nějaká kauza. Jak to ovlivňuje jejich vztah? „Vztah je hlavně o toleranci, když má ten druhý práci, tak má práci,“ vysvětluje Vladimír. „Já zase, když jedu moderovat na večerní akce, tak Vláďa má také pochopení a připraví třeba dobrou večeři,“ dodává Karel. „Přestali jsme jíst lepek, nejoblíbenější jídlo je řízeček v parmezánu zapečený v troubě,“ upřesňuje oblíbený pokrm Vladimír.
Setkání na Žižkově
Pár tvoří od roku 2003, šest let jako registrovaní partneři. Nevnímají, že by se kromě prstýnku na ruce něco změnilo. Iniciátorem sňatku byl Karel. „Prstýnky jsem pašoval přes různé kontroly do Tibetu, plánoval jsem to jako velké překvapení. Oba dva rádi cestujeme a Tibet bylo naše vysněné místo, kam jsme se chtěli podívat. Pak se to všechno hezky sešlo. A ač na to nevypadám, jsem velký romantik.“
Oba bydleli v Praze na Žižkově, jejich první setkání málem skončilo nehodou, kdy Karel Vladimíra málem srazil autem na přechodu. „Ale nepamatoval si mě. Až později jsme se potkali v trafice a dali se do řeči,“ vypráví Vladimír. Podle nich je základem vztahu také komunikace. „Hodně si povídáme, a když dojde k nějaké hádce, tak podle zkušených by doba po hádce neměla překročit pět minut. Když máte toho člověka rád a vážíte si ho, tak proč to protahovat. Ale ze začátku nám to trvalo taky déle. Postupně jsme se k tomu propracovali,“ říká Karel.
Snem je cesta do Ameriky a česká chalupa
Karel Voříšek je i spisovatel. „Mám na kontě čtyři knihy, dvě spoluautorsky s Vláďou.“ V knize Žij teď popisují cestu do Indie a ajurvédu. „To je taková věda o životě. Psali jsme si deníček a na základě toho ta kniha vznikla. Kája tam přidal nějaké recepty na život,“ líčí Vladimír.
Dobré jídlo, pití a hlavně cestování je jejich velká společná záliba. Vladimírovým snem je projet Ameriku, Karel má raději Barmu, Vietnam nebo Thajsko. „Ale do Ameriky se také rád podívám,“ usmívá se Karel. Do budoucna ale uvažují o nějaké chalupě s velkým pozemkem, kde by mohli mít i nějaká zvířata. „U mé sestry máme dva psy, zatím by u nás zvířata asi spíš trpěla,“ vysvětluje Karel.
Jaké mají vztahy s neteřemi a synovci a jaké mají neřesti? V rozhovoru u Alex Mynářové se také rozpovídali o tom, jak nás omezují různé strachy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.