K záměru větrného parku v Ralsku na Českolipsku úředníci evidují zatím 160 připomínek

Čtěte také

Lidé ve Václavicích nechtějí další větrné elektrárny. V anketě tamních osadních výborů jich byla většina proti

V Ralsku na Českolipsku by měl stát jeden z největších areálů větrných elektráren v Česku. Alespoň takový je plán společnosti ČEZ PV & Wind, která záměr připravuje. Projekt 16 větrných stožárů ale budí velké rozpaky mezi veřejností, a také v dotčených obcích.

Větrné elektrárny by měly vyrůst na území Náhlova, Svébořic a Ralska, tedy v bývalém vojenském prostoru. Mělo by jít o 16 elektráren, přičemž výška stožárů má být až 166 metrů a průměr rotoru zhruba 163 metrů. To znamená, že jejich celková výška by šla k 250 metrům. Celkový výkon by měl být 115 megawattů. Co do výkonu by tak šlo o největší větrný park v Česku.

Podobné projekty větrných elektráren se často setkávají s odporem veřejnosti. Je tomu tak i v tomto případě, kdy jde o neobydlenou oblast, protože kvůli vojenskému prostoru tam byla většina obcí zničena. Na druhou stranu se tam díky tomu zachovala v nedotčené podobě příroda.

Právě přírodní bohatství by teď podle odpůrců bylo výstavbou elektráren narušeno. Proti záměru vznikla petice, kterou k 20. srpnu 2025 podepsalo přes dva tisíce lidí, další připomínky eviduje i Krajský úřad Libereckého kraje.

„Počet doručených vyjádření je zhruba 160, přičemž krajský úřad nyní připomínky čte, vyhodnocuje a musí učinit závěr, a vydat tzv. závěr zjišťovacího řízení zhruba do září 2025!, uvedl mluvčí úřadu Filip Trdla.

Nesouhlas vyjádřil například Geopark Ralsko, proti je i Národní památkový ústav v Liberci. Podle jeho ředitele Miloše Krčmáře zničí větrné stožáry a doprovodná infrastruktura cenné archeologické lokality po zaniklých obcích v oblasti Ralska.

Zásadní nesouhlas vyjádřilo také město Osečná. Podle tamního starosty Jiřího Hauzera ze SOCDEM by se stožáry ocitly v bezprostřední blízkosti Osečné a sousedních Lázní Kunratic. Větrné elektrárny by podle zastupitelů narušily krajinný ráz a tím i konkurenceschopnost lázní.

Krajský úřad se teď musí všemi připomínkami probrat a pak rozhodnout, jestli bude na záměr nutná takzvaná velká EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí. S ohledem na velikost projektu je zřejmé, že EIA bude nutná. Nicméně její zpracování běžně trvá až dva roky, teprve pak bude jasné, zda je ten záměr vhodný pro tuto lokalitu.