K Pražskému hradu můžete vystoupat po Starých i Nových zámeckých schodech

22. listopad 2022

Z Malé Strany si můžete pro cestu k Pražskému hradu vybrat dvoje schody. Z Klárova vedou k východní bráně Staré zámecké schody, které končí na vyhlídce Na Opyši. Ke druhým se dostanete z Malostranského náměstí. Těm se říká Nové zámecké schody, i když jsou ve skutečnosti starší než ty Staré.

„Po starých zámeckých schodech.“ Kdo by neznal píseň Karla Hašlera, která už dávno zlidověla. Známému písničkáři v horní části schodů v roce 2004 odhalili pomník. Znázorňuje Karla Hašlera, jak hraje na kytaru a u toho zpívá.

Staré zámecké schody jsou dlouhé asi 230 metrů. Schodů je tu 121. Že se vám to zdá málo? Není divu. Šestici schodů totiž pravidelně střídá rovinka. Na dolním konci schody začínají na Klárově a vedou po úbočí starodávné Opyše až k východní bráně Pražského hradu. A také k bráně do Jižních zahrad a ke známé vyhlídce Na Opyši, která nabízí ty nejkrásnější pohledy na Prahu.

Pohled z vyhlídky Na Opyši

Schody jsou nejkratší spojnicí mezi Hradem a stanicí metra Malostranská. Po obou stranách je lemuje zeď. Ta směrem ke svahu je vyšší a za ní se rozkládá Svatováclavská vinice s Richterovou vilou. Schody jsou tu už od 17. století, jejich současná podoba pochází z třicátých let 19. století. Tehdy také dostaly své dnešní pojmenování.

Když projdete od východní brány skrz celý areál Pražského hradu, dojdete na Hradčanské náměstí s nespočtem paláců. Odtud se zpátky do centra města můžete vrátit po dalších Zámeckých schodech.

Zámecké schody vedou z Hradčanského náměstí do Thunovské ulice

Neoficiálně se jim říká Nové zámecké schody a spojují Thunovskou ulici na Malé Straně s Hradní rampou na Hradčanském náměstí. Vznikly v místě staré příkré vozové cesty, o které jsou písemné doklady už z roku 1278. Ve středověku byla známá jako Strmá cesta. Ve 14. století ji naši předkové označovali jako Stupně, které byly později přejmenovány na Zámecké schody. Jejich současná podoba pochází zhruba z poloviny 17. století, upraveny byly za „první republiky“ architektem Josipem Plečnikem.

Při procházce po Zámeckých schodech minete pamětní desku s bustou malíře Jana Zrzavého, který mnoho let bydlel v jednom ze zdejších domů. Další deska připomíná Alfonse Muchu, který zase v jiném domě žil po návratu z Ameriky od roku 1911 do roku 1924. Na vrcholu opěrné zdi Zámeckých schodů stojí socha svatého Filipa Neriho, italského katolického kněze.

Spustit audio