K nejstaršímu kamennému hradu v Čechách vede z Přimdy naučná stezka. Zastavení jsou i interaktivní
V Českém lese na západě Čech se nad stejnojmennou obcí tyčí hrad Přimda. Nejstarší kamenný hrad v Čechách. K jeho zbytkům se můžete vydat po hradní naučné stezce, která začíná na přimdském náměstí u kostela svatého Jiří.
Celá trasa měří přibližně tři a půl kilometru a stoupá vzhůru ke hradu. Nachází se na ní celkem sedmnáct zastavení, z nichž sedm je interaktivních. Ty si návštěvníci, s oblibou zejména děti, sami svou silou rozpohybují. U každé informační tabule se i něco dozvědí. Například, jak recyklovat odpady, jaká zvěř žije v okolních lesích nebo co zajímavého podél stezky kvete.
Hned na začátku trasy u kostela v Přimdě leží pamětní kámen připomínající spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Ten v Přimdě sloužil v letech 1892 až 1894 jako kněz. Žulový pomník má navozovat pocit, že zde Baar vždy byl a je na něm i Baarův podpis. Ve skutečnosti ho ale vytesali místní kameníci. Kámen nahrazuje původní pamětní desku, která během druhé světové války zmizela.
Naučná stezka pak vede ke kapli Panny Marie, na hrad Přimda a také k památnému stromu, tak zvané Mílovské lípě. Cesta vede lesem a také okolo několika studánek.
Další zastavení pak přibližují historii města Přimdy a také starého šlechtického rodu Kolowrat-Krakovských, který je s místním regionem úzce spjatý. Na konci stezky čeká výletníky zřícenina nejstaršího kamenného hradu v Čechách, kterou je možné si prohlédnout samostatně nebo s průvodcem.
Výlet okolo Přimdy je příjemný v jakéhokoli ročním období. Jen je potřeba mít kvůli poměrně příkrému stoupání k hradu dobrou obuv. A při návštěvě města nezapomeňte navštívit také místní muzeum, kde najdete mimo jiné i expozici o historii lyžování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.