Johanitskou komendu našli za kompoty
Některé památky mají kuriózní historii. Příkladem může být komenda, tedy opevněný klášter a sídlo řádu johanitů v Českém Dubu. Po staletí se o této stavbě nevědělo, pak ji však objevili za kompoty ve sklepě jednoho činžovního domu nedaleko náměstí.
„Nacházíme se v areálu tehdejšího johanitského kláštera, který během století neustále měnil svou podobu. Stojíme v zámku ze 16. století. Začátkem století získal zámek tuto podobu, totiž vzhled činžovního domu,“ popisuje Martin Hess z místního Podještědského muzea, které komendu spravuje.
Nedaleko nás je brána, nejstarší a vlastně i jediný dochovaný vstup do města. Vedle ní stojí bývalý sirotčinec a o pár metrů dál zámecká kaple, u níž stával pivovar. Jen se rozhlédneme kolem a hned vstupujeme do sklepení.
„Johanitský klášter postavil v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka se svou manželkou svatou Zdislavou. Johanitské kláštery se stavěly na hlavní obchodní stezce, která vedla z Českého Dubu přes Mladou Boleslav a Prahu do Žitavy,“ upozorňuje Martin Hess s tím, že kláštery sloužily především k ochraně kupců, a tak bylo vše dokonale logisticky promyšleno.
„Předpokládalo se, že obchodník se zbožím urazí za jeden den asi 50 kilometrů. Kláštery se proto stavěly po 50 kilometrech, aby v nich kupci mohli přespat a případně směnit zboží,“ vysvětluje.
To vše fungovalo s ochranou členů rytířského duchovního řádu johanitů známého také jako řád svatého Jana Jeruzalémského nebo Maltézský řád. Svému účelu sloužila komenda až do roku 1429, kdy byla vypleněna husity. Později v místech kláštera nechal Jan z Oprštorfu postavit zámek, který se na přelomu 19. a 20. století proměnil v činžovní dům. Na klášter se začalo pozvolna zapomínat.
„Informace o klášteru v kronikách samozřejmě byly, ale nikdo netušil, v jakém rozsahu se mohl dochovat,“ vysvětluje Martin Hess. Po tajemném sídle johanitů začal pátrat historik Tomáš Edel, který se v roce 1985 stal ředitelem Podještědského muzea.
„Po mnoha měsících sběru informací vytipoval domy, kde by mohl něco najít. Čekal jen malé pozůstatky. Sám říkal, že kdyby našel malý kvádřík, byl by spokojený,“ nastiňuje Martin Hess.
„10. října 1991 přišel do sklepa s novodobou omítkou, kde stály regály s kompoty a okurkami. Majzlíkem bouchnul do zdi a po opadání omítky se mu odkryla část střílny, jak popisuje ve své knize Příběh ztraceného kláštera,“ vysvětluje.
A tak místo malého kvádříku objevil Tomáš Edel románsko-gotickou komendu.
Zobrazit Český Dub na větší mapě
