Všichni závodníci na ně spoléhají. Jak se na Jizerskou 50 připravují záchranáři Horské služby?

Když si domluvíte natáčení na stanici Horské služby, musíte počítat s tím, že se vám může stát přesně to, co mně – respondent je náhle odvolaný k zásahu a mikrofon musí počkat.

Čtěte také

Když jde o vteřiny 4. série

Miroslav Váňa mizí na skútru a mě napadá, že jestli jsou andělé na zemi, oblékají bundy s logem Horské služby. Neohroženě jezdí pomáhat za každého počasí do nepřístupného terénu v náročných podmínkách. A jsou rychlí – netrvá dlouho a Miroslav Váňa se hlásí z místa nehody dispečerovi.

Za půl hodiny už je zpět a můžeme se jít podívat, jak se tady říká, do skútrárny.

Teplo je základ

Jak už název napovídá, v garáži se nachází hlavně technika na zimní zásahy, tedy převážně sněžné skútry. Za každým z nich jsou zapřažené zvláštní „saně“. „Vypadá to jako malá rakvička s plachtou, kde schováme pacienta po patřičném ošetření,“ popisuje Miroslav Váňa a dodává, že lůžko poskytuje zraněným potřebný tepelný komfort při převozu.

Rychle, bezpečně, a hlavně v teple svážejí díky nejmodernějšímu vybavení členové Horské služby zraněné lyžaře do bezpečí|foto: Šárka Škapiková,Český rozhlas

Kromě techniky jsou členové Horské služby při zásahu vybavení také batohy se zdravotnickým materiálem. „Při asistenci na Jizerské 50 s sebou bereme veškerý zdravotnický materiál. Nejčastěji používáme obinadla, alufolie nebo lavathermy, což jsou balíčky, kterými se snažíme pacienty aspoň trošku ohřát,“ popisuje Váňa.

Připraveni na všechno

Čtěte také

Nejtěžší je pátrání po ztracených lidech. Krkonošští horští záchranáři při zásazích používají i drony

Velmi důležité pro práci horských záchranářů jsou informace o počasí, proto si je mezi sebou vyměňují často. A na Jizerské 50 to platí obzvlášť.

„Je to pro nás jedna z nejnáročnějších akcí, kterou v rámci zdravotní asistence zajišťujeme. Počasí je velká neznámá, na kterou musíme reagovat a být připraveni na místech, která jsou nejnebezpečnější,“ vysvětluje náčelník René Mašín.

Vybavení se mění, nasazení zůstává

Za dobrých podmínek má Horská služba během závodu kolem dvaceti výjezdů. Když je ale sníh zledovatělý, bývají to další desítky zásahů navíc. Dnes mají záchranáři výhodu, že jsou vybaveni nejmodernější technikou. Před desítkami let to bývalo úplně jinak.

Když uvidíte na horách v dálce tuhle barevnou kombinaci, můžete si být jistí, že pomoc je nadohled|foto: Šárka Škapiková,Český rozhlas

„Technika byly lyže, kanadské saně, ruce a nohy,“ vzpomíná s úsměvem tehdejší náčelník Miroslav Bíca. „Pak jsme dostali z Krkonoš jeden skútr. Byl jednopásový a strašně úzký, pás to neutáhl, a když jsme za něj dali saně, tak se celý převrátil.“

Mezi sebou záchranáři komunikovali pomocí jednoho polního telefonu přes dráty na sjezdovce. „Muselo se zatočit kličkou a měli jsme se slyšet, jenže za zimu to bylo vždycky několikrát stržené,“ dodává záchranář-veterán.

Zato dnes se na Horskou službu dovoláte přes číslo 1210 kterýkoli den v roce.