Jarní výsadba stromků: Držte se 3 dobrých zásad a staré sadařské moudrosti
Peckoviny je lepší sázet na jaře a zahrádkář by měl mít představu, do jaké velikosti strom vyroste, aby vybral co nejvhodnější místo. Dalším důležitým faktorem je dostatek světla – obecně ovocné stromy milují slunce, vybíráme tedy nejlépe místo plně osluněné. Snad jen rybíz a angrešt snesou i částečné zastínění.
A do třetice – důležitá je úroveň spodní vody, měly by dosahovat maximálně do 1,2–1,4 metru. Stromy totiž koření hluboko a ve vodě jim pak začnou kořeny uhnívat.
Také se nevyplácí sázet stromy do nějaké navážky, ve chvíli, kdy kořeny vypotřebují živiny, kterými jsme jámu zásobili, zůstanou v jalové navážce a opravdu neudělají žádný zázrak.
Soutěžte do konce dubna o zahradní traktůrek v hodnotě 90 000 Kč!
Technologie výsadby
Vyplácí se vyhloubit větší jámu a prostor vylepšit kompostem. Stará sadařská moudrost velí ještě obrátit vrstvy – při hloubení jámy rozdělit zeminu na hromádku té vrchní a hromádku spodní. Pak vložit stromek a začít zahazovat tou vrchní zeminou, na povrch naopak dát zeminu z hloubky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
