Janovické poustevny vytvořili podle legendy mniši z dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí

12. duben 2021

Z dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí v Libereckém kraji pocházeli podle pověsti dva mniši, kteří se po zrušení klášterů v roce 1788 usadili v příbytcích nedaleko Janovic v Podještědí. U skal si prý postavili malý srub a do pískovce vysekali několik výklenků a místností. Dnes se tomuto místu říká Janovické poustevny a kromě skály s údajnými poustevnami ho tvoří i větší skála nazývaná Boží hrob.

Mniši Thomas a Valerián se podle legendy vedle zbožnosti v osamění věnovali i léčení zdejších lidí a vyučování jejich dětí. A když zemřeli, byli pohřbeni nedaleko poustevny. První pouť, při níž bylo místo vysvěceno, se prý konala roku 1834.

Místnůsky a výklenky podle legendy vytesali mniši Thomas a Valerián

Podle badatele a spisovatele Marka Řeháčka ale na mapách stabilního katastru z roku 1843 není na místě vůbec nic vyznačeno a vlastivědy okresu Jablonné z přelomu 19. a 20. století také mlčí. Historicky doložené ale je, že v roce 1864 majitel pozemku Anton Rudolph skály vlastníma rukama upravil v duchu začínající módy křížových cest.

Skála nazývaná Boží hrob byla obklopena scenériemi Olivetské hory. Dole byla Getsemanská zahrada. Vzhůru ke Kalvárii stoupala Křížová cesta, ve skále byla i socha Ježíše Krista. Vyzdobeny byly i vytesané výklenky.

Boží hrob

Oltáříky i svaté obrázky z nich po druhé světové válce zcela zmizely. Částečná obnova místa nastala až po roce 1989. Každého, kdo má rád zdivočelou romantiku se spirituálním nábojem a ptačím zpěvem, potěší Janovické poustevny třeba při cestě z Jablonného v Podještědí nebo ze zámku Lemberk. A kdo by rád navštívil další poustevny, může se vydat například na Zbyny, Stohánek nebo na proslulý Sloup v Čechách.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.