Jan Fingerland: Dealer Trump zaostřil na Teherán

Poté, co se Trump přel se severokorejským vůdcem Kimem o velikost tlačítka, aby se pak dohodl na smíření, následuje druhé kolo. Před týdnem americký prezident pomocí twitteru hrozil Íráncům - a oni jemu - a teď jim nabízí jednání bez podmínek. 

Spojené státy pod Trumpovým vedením obrátily Obamovu politiku a letos na jaře odstoupily od vícestranné dohody mezi Íránem a několika velmocemi o omezení íránského jaderného programu. Podle Trumpa tato dohoda odměnila expanzivní režim za nic. 

Spojené státy teď postupně obnovují sankce, které Írán v roce 2015 dohnaly až k jednacímu stolu. To současná vláda v Teheránu považuje za nepřátelský akt a odmítá jednat, dokud se americký přístup nezmění. 

Tlak a protitlak

Věc má své pozadí v samotném Íránu, protože co je nepříjemné prezidentu Rúhánímu, nemusí tolik vadit jeho konzervativním odpůrcům, kteří žádné dohody s Američany nepodporují. 

Trump ale náhle nabízí cestu ven a to v době, kdy v Íránu nemají zas tolik dobrých možností. Íránská ekonomika na tom není moc dobře a stále častěji se objevují protesty i těch částí společnosti, které se zatím příliš kriticky neprojevovaly. Další utažení šroubu nechce nejen Rúhání, ale ani ajatolláh Chámenejí, na jehož stanovisku ve skutečnosti záleží nejvíce.

Thomas Kulidakis: V otázce Íránu narážejí USA na limity své moci

• Upravit
• Smazat

Spojené státy jsou bezesporu nejmocnější země na světě. Vývoj kolem jednostranného odstoupení od jaderné dohody s Íránem ale ukazuje, že i taková velmoc svých cílů lehce nedosáhne, pokud s ní nespolupracují ostatní země.

Američané se nyní snaží podvázat íránský export ropy a mají saúdský příslib, že výpadek suroviny na trhu vykryje. I když se Teheránu daří udržet odběry například v Turecku nebo Číně, režim je očividně nervózní, že by měl přijít o další část příjmů. Teherán zatím nabídky na přímá jednání s Trumpem odmítal, ale je typické, že tyto odmítavé signály vždy vyšly z kruhů, které nejsou blízko samotnému prezidentovi, takže dveře zůstávají otevřené. 

A popravdě řečeno, stejně jako v případě Kim Čong-una, i pro íránského prezidenta Rúháního by přímé setkání s Donaldem Trumpem by vlastně bylo velkou výhrou, dokonce i kdyby se nepodařilo nic dojednat. Od íránské revoluce se žádný nejvyšší představitel Íránu s americkým prezidentem nesetkal, dokonce i Obama s Rúháním jen telefonoval. 

Geniální diplomat

Je však zřejmé, že sám Trump má velkou důvěru nejen ve svou dvojfázovou metodu hrozeb a úsměvů, ale i svou schopnost na setkání dosáhnout dobré dohody. 

Íránci jsou možná opatrní oprávněně. Trump nabídl jednání bez podmínek. Vzápětí se ale ozval ministr zahraničí Pompeo a také mluvčí Rady pro národní bezpečnost a dali najevo, že podmínky pro jednání na nejvyšší úrovni jsou a ne zas tak zanedbatelné - sám Pompeo už v květnu stanovil dvanáct podmínek pro obnovu jednání. Z těch zas tolik slevit nemohou.  

Trump možná dělá dobré dealy, ale na potvrzení jejich geniality zatím pořád ještě čekáme.
Jan Fingerland

A krom toho vlastně není zřejmé, čeho chce Trump dosáhnout - zda zpřísnění jaderné dohody s Íránem, byť i za jiné ústupky, aby si Teherán zachoval tvář; a nebo jestli mu jde také o omezení íránských aktivit v Sýrii, případně i Libanonu, Jemenu či Iráku - to by bylo mnohem obtížnější. 

Anebo jestli se Američané snaží současný íránský režim zcela odstranit, jak nedávno naznačil Mike Pompeo a jak by možná chtěl i poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Na takové politice by se asi představitelé íránského režimu podílet nechtěli. 

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Možná že jde o kombinaci všeho, přičemž ty nejambicióznější cíle jsou míněny hlavně jako prostředek nátlaku. Je tu také otázka, do jaké míry si je Trump vědom závazků vůči spojencům v regionu, jako je Saúdská Arábie a Izrael. 

Nad celým Trumpovým přístupem se vznáší jedna otázka. Je jeho přístup efektivní? Ve stejnou chvíli, kdy Trump v souvislosti s Íránem poukazoval na své úspěchy při jednání s KLDR, objevily se zprávy, že Pchjong-jang vyrábí nové balistické rakety a dále obohacuje uran. Je to součást severokojrejského nátlaku, nebo signál, že si budou dělat, co chtějí? 

Trump možná dělá dobré dealy, ale na potvrzení jejich geniality zatím pořád ještě čekáme.