Jan Bednář: Trump se stal terčem kritiky. Proč?
Vlna kritiky se snesla na amerického prezidenta Donalda Trumpa po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.
Míra výhrad poněkud přesahuje meze kritiky obvyklé v podobných situacích, kdy se takto rozhodovalo a rokovalo o zásadních záležitostech mezinárodní politiky.
Thomas Kulidakis: Evropská cena pro vítěze souboje Moskvy a Washingtonu
Od konce studené války jsme se my Evropané mohli v zásadě spolehnout na jednu základní jistotu.
Nemusíme samozřejmě věřit tomu, že pondělní schůzka obou prezidentů nějak výrazně zlepší vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou, jak se všichni shodují, v posledních letech mimořádně špatné.
Byla to přece v prvé řadě ruská anexe Krymu, která přispěla ke zhoršení vztahů Ruska s okolním světem, a ruská politika vůči Ukrajině, kterou Západ považoval za agresivní. Nejen Spojené státy, ale i všechny evropské země jsou toho názoru, že v případě Krymu Rusko překročilo nepřípustně mezinárodně uznávané konvence a porušilo mezinárodní právo.
Na této věci se nic nemění, i když Vladimir Putin na tiskové konferenci po schůzce s americkým prezidentem v Helsinkách hovořil úplně jinak a znovu opakoval tezi, že Rusko v té době postupovalo podle práva, protože uspořádalo na Krymu referendum o připojení tohoto autonomního území k Rusku a většina tamních obyvatel s takovým krokem údajně souhlasila.
Jako rovný s rovným
Oproti promyšlené mediální sebeprezentaci ruského prezidenta Putina a jeho cílené obhajobě ruských zájmů působilo vyjadřování amerického prezidenta Trumpa na zmíněné tiskové konferenci opravdu poněkud neohrabaně.
Luboš Palata: I Donald Trump může být Evropě k něčemu dobrý
Amerika není Trump, může se utěšovat český divák, který měl možnost vidět nedůstojnou tiskovou konferenci amerického prezidenta po setkání s jeho ruským protějškem v Helsinkách.
Zvlášť nešťastná byla jeho odpověď na otázku amerického novináře, zda ve sporu kolem údajného zasahování Ruska do amerických prezidentských voleb před dvěma lety věří Donald Trump spíše Vladimiru Putinovi nebo americkým zpravodajským službám. Putin samozřejmě tvrdí, že Rusko do amerických voleb nijak nezasahovalo, zatímco američtí vyšetřovatelé té věci jsou opačného názoru.
Velká část kritiky, která se nyní snesla na hlavu Donalda Trumpa, vychází z dojmu, že se svých vlastních zpravodajských služeb v té chvíli dost energicky nezastal. V té věci mají kritikové Trumpa nejspíš pravdu, ale je třeba vidět, že velmi podstatná část jejich argumentace je vyvolána domácími americkými problémy v dnes hluboce rozdělené americké společnosti.
Stejně tak se přece dalo předem předpokládat, že ruská média využijí této příležitosti k nekritickému oslavování Vladimira Putina jako uznávaného světového státníka, jenž dokáže jednat s americkým prezidentem jako rovný s rovným. Takové uznání Rusko už dlouho nezažilo a Putin toho plně využil.
Zůstává tak jen otázka, zda americko-ruský summit mohl v současné době dopadnout nějak jinak. Nejspíš nemohl a právě Putin z něj nutně vyšel v médiích jako vítěz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
