Jako by si Hubáčkovi jen někam odskočili. Liberecký dům slavného architekta je otevřený návštěvníkům

Koho zajímá, jak žil a bydlel autor ikonické stavby horského hotelu a vysílače Ještěd, světově uznávaný architekt Karel Hubáček, má šanci to vidět. Prototyp jeho domu, který navrhl v 60. letech 20. století a kde i s rodinou žil, se stal součástí expozic Severočeského muzea v Liberci.

A muzeum nabízí dvakrát týdně komentované prohlídky. Jedné z nich se s průvodcem a kurátorem expozice Luďkem Lukuvkou zúčastnila i naše reportérka Jana Švecová.

8 fotografií

Už u vchodu do domu Karla Hubáčka, postaveného v roce 1961, je patrný charakteristický design obkladaček, koberců, tapet a dalšího vybavení, směs od 60. do 80. let 20. století. A zouvat se návštěvníci nemusí.

„Právě v těch retrotrendech si návštěvníci pochvalují dobový nábytek, ale nutno říct, že tady jsou to většinou takové atypy, atypická nábytková řešení,“ podotýká Luděk Lukuvka. „Co je tady v tom rohu zajímavé, je průzor v polopříčce, protože když je tady západní sluníčko, tak tím průzorem krásně proniká to světlo,“ doplňuje další z průvodců, architektka Daniela Kvapilová v obývacím pokoji.

„Tohle jsou dokonce ještě 60. léta, zařizovala to Jaroslava Hubáčková. Ta krásná nábytková stěna, to byla malosériová výroba, včetně křesílek, gauče a stolu, na kterém jsou teď ještě rozloženy dobové plány, respektive jejich kopie. To ukazujeme návštěvníkům. Interiér je opravdu takhle netknutý, přesně, jak to v roce 2023 opustila rodina Karla Hubáčka,“ upozorňuje kurátor Lukuvka.

V části, kde byla původní ložnice a dětský pokoj, je teď expozice, která mapuje výstavbu samotného domu, například je tam speciální rozkládací model, na kterém je možné si prohlédnout strukturu domu zevnitř i zvenku.

„A hlavně ten model ukazuje původní podobu domu, jak vypadal zhruba do roku 1977. Protože tenhle dům má dvě stavební fáze. První fáze je od roku 1961 do roku 1977, kdy v něm bydlela rodina Karla Hubáčka se svými dvěma syny v pronájmu. V momentě, kdy si ho mohli koupit, Karel Hubáček tu syrovou prefabrikovanou podobu domu už podle sebe upravil, a ten syrový prefabrikovaný vzhled zjemnil touto úpravou. Mělo to být levné rodinné bydlení,“ dodává Luděk Lukuvka.

Praktické řešení ale narazilo nejen na ideologický přístup, ale i na konečnou cenu prototypu, která se nakonec vyšplhala z původních 70 tisíc na víc než trojnásobek. „A i když Karel Hubáček celkem logicky argumentoval, že náklady se budou snižovat tím, jak se zlepší technologie, a průmysl se na to připraví, a sériovou výrobou se zlevní, ani tak nebyl vyslyšen a bylo mu doporučeno, když se mu to tak líbí, ať se v tom bydlí sám, což je opravdu doloženo tato věta,“ říká ještě kurátor expozice.

A díky tomu existuje dobový architektonický unikát, jak se v bývalém Československu mohlo bydlet, který si teď zájemci mohou prohlédnout.

Poslechněte si reportáž Jany Švecové.