Jak se voda upravuje, aby byla pitná? I to se lidé dozvěděli ve Frýdlantské vodárenské společnosti, která pořádala Den otevřených dveří
20 let od svého vzniku slaví letos Frýdlantská vodárenská společnost. Ta zajišťuje dodávky pitné vody i napojení na kanalizační síť pro celý Frýdlantský výběžek. Výročí si mohla v sobotu 31. května připomenout i veřejnost při Dni otevřených dveří.
Lidé mohli nahlédnout do zákulisí výroby, dopravy i čištění vody na Frýdlantsku. Připraveno bylo pět stanovišť. Ve Frýdlantě to byl vodojem v Březinově ulici nebo nový vodojem poblíž frýdlantské rozhledny, kde byl přistavený i inspekční vůz, což je automobil vybavený různými kamerami a další technikou pro kontrolu a diagnostiku potrubí a kanalizačních sítí. Další vůz, tentokrát na čištění kanalizace, předvedla firma v Hejnicích u tamní čistírny odpadních vod. Přístupný byl i vodojem v Lázních Libverda nebo úpravna vody v Bílém Potoce nedaleko Bártlovy boudy.
„Všechny ty tečky, které vidíte, zelené, červené, to jsou všechny vodojemy, které máme v lesích, o kterých lidi ani nevědí. Tady vidíte, kolik je tam vody, kolik vám utíká z toho vodojemu. Když tam je najednou velká spotřeba, která tam nikdy nebývá, tak podle toho soudíme, že tam je porucha,“ ukázal naší reportérce v aplikaci v mobilu technik Viktor Barták.
Když praskne potrubí
„Vezmeme si akustický odposlech, to je takový půdní mikrofon, který pokládáte na zpevněný povrch a slyšíte zvuk unikající vody z potrubí,“ popsal jeho kolega Stanislav Baláž. „My jsme takoví archeologové, my třeba jdeme a ani bohužel nevíme, kde ten vodovod je, protože z archivu z Liberce se sem nic nedostalo, když firma vznikala. Takže kolega, když něco najdeme, zakreslí všechno do těch mapiček,“ vysvětlil Barták.
Fýdlantská vodárenská společnost je jednou ze tří, které jsou v Libereckém kraji Zároveň je tou nejmenší, protože působí pouze ve Frýdlantském výběžku. Těmi dalšími jsou Severočeská vodárenská společnost, ta je největší, a Vodohospodářské sdružení Turnov, které se stará o Semilsko. Frýdlantská vodárenská společnost vznikla v roce 2004 a vlastní ji všech 18 obcí ve výběžku.
K vyhledávání úniku používají technici takzvaný inspekční vůz s kamerami. Zařízení můžou spustit do revizních šachet a nasnímat v potrubí v danou situaci. „Tady máte zaznamenány různé závady, které jsme tou kamerou našli,“ přiblížil Baláž. Pomocí této techniky můžou odhalit nejen úniky vody, ale i černé odběry. „Jde o nelegální napojení na kanalizaci, kdy si lidi sepíšou smlouvu na odvádění odpadních vod a neplatí tím pádem stočný. Potom vodárna přichází o poměrně dost peněz,“ doplnil technik.
Čištění vody po deštích
Spoustu peněz také musela Frýdlantská vodárenská investovat. Třeba 300 milionů do úpravny vody v Bílém Potoce. Právě čištění vody po velkých deštích je složitý problém. Zbavit se ho nejde ani přes moderní technologie.
„To je prostě příroda. Když nastanou povodně, větší průtoky ve Smědé, tak v ní teče tak špinavá voda, zakalená z hor a z rašeliny, to je voda neupravitelná. Proto se s úpravnou vody stavěl i velký vodojem na Libverdě, který má zásobu čtyři tisíce kubíků a který nám umožní asi čtyři až pět dní nevyrábět vodu,“ uvedl ředitel Frýdlantské vodárenské Petr Olyšar.
Další investice firmu teprve čeká. Kvůli těžbě v polském dole Turów hrozí části Frýdlantska ztráta podzemní vody. Opatření, která tomu mají zabránit, přijdou na 900 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nejhorší je pro mě zvuk rakety. Vždy úplně ‚zamrznu‘ a nevím, co dělat, popisuje Ukrajinka útoky na Kyjev
-
Létající Čestmír v akci. Česko vyslalo na jih Francie další vrtulník Black Hawk, má pomoct s hašením
-
Freisler: Kuba je tak zbědovaná, že se vláda nemusí obávat vzpoury. Kubánci doslova šetří energii
-
Z části Dyje na Břeclavsku je hnědozelená kaše. Ve vodě je vysoká koncentrace sinic a hrozí úhyn ryb
