Jak se pozná opuštěná německá hrobka a kdo ji může převzít? Není to jednoduché, ukázal příběh rodiny

19. září 2020

Rodina z Jablonce nad Nisou by chtěla pohřbít svoji maminku a založit rodinnou hrobku. Pro místo posledního odpočinku si vybrala neudržovaný německý hrob na hřbitově v městské čtvrti Vrkoslavice. A začal nekonečný kolotoč vyjednávání s úředníky, který trvá řadu měsíců a shrnuje ho pořad Zaostřeno na Plusu.

K hrobovému místu totiž neexistují žádné doklady ani dokumenty. Rodina tak nechtěně narazila na problém, který se netýká jen nejednotného výkladu zákona o pohřebnictví, ale také mezinárodních vztahů a v neposlední řadě etiky. 

Nejméně od 2. světové

Polorozpadlý německý hrob, který je součástí hřbitovní zdi, je na první pohled neudržovaný. O jeho stavu už vypovídá jen to, že na něm roste velmi rozložitý rododendron, který ho z velké části zakrývá.

Čtěte také

„Odhaduji, že ten už tu roste od konce 2. světové války,“ říká jeden ze sourozenců Milan. S pilkou v ruce se prodral hlouběji a objevil desku, na které jsou vyryta jména pochovaných. „Jestli to trošku dokážu přeložit: Drahým rodičům Raimondu a Anně Fleischmann. A to je všechno,“ předčítá.

Na jabloneckém magistrátu rodina uspokojivou odpověď nedostala. Pouze radu: ať zkusí pátrat po potomcích zemřelých s tím, že k hrobovému místu nejsou žádné doklady ani dokumenty. To aby se rodiny případně mohly domluvit na odkupu hrobky.

Kusé informace z archivu

Rodina následně navštívila badatelnu Státního okresního archivu v Jablonci. Archivář Jakub Feige prohlédl bezpočet dokumentů, knih a digitálních záznamů a po hodinách pátrání objevil stopu.

Čtěte také

Německá rodina se tehdy z obce Vrkoslavice podle kusých informací přestěhovala do takzvaného centrálního Jablonce. Díky tomu se v soudních záznamech podařilo najít poslední vůli Raimunda Fleischmanna.

„Měl pasířskou dílnu,“ říká Jakub Feige. „Vše odkázal svému synovi Kamillu Fleischmannovi.“

Poslední zmínka o synovi je z 50. let, kdy byl v domě, který si několik let před tím koupil, ustanovený národní správce. Tady pátrání po potomcích rodiny Fleischmannových prozatím končí.

Co je opuštěný německý hrob?

Problematika německých hrobek je podle předsedy Sdružení pohřebnictví Ladislava Kopala složitá. Například neexistuje definice toho, co je opuštěný německý hrob.

„Je to hrob, na kterém jsou německé nápisy? To nemusí být pravda. Je opuštěná ta hrobka, na které každý rok na Dušičky svítí svíčka? A co když ji tam dá nějaký kolemjdoucí, protože mu je líto, že na ní nic nesvítí?“ ptá se Kopal.

Problémů kolem německých hrobů a hrobek je podle něj mnohem více. Například i etický. „Zvlášť tady v pohraničních městech, kde bylo hodně německých obyvatel, kteří byli násilně odsunutí. Už z podstaty se k těm lidem přistupuje jinak. Města si tady nedovolila hroby hromadně vyklízet a prodávat nebo jinak nabízet,“ dodává.

Mezinárodní úmluvy

Dalším zádrhelem je podle vedoucího odboru památkové péče Libereckého kraje Reného Brože mezinárodní smlouva z roku 1992.

„V článku 30 se praví, že smluvní strany prohlašují, že německé a československé hroby, které se nacházejí na jejich území, budou stejným způsobem uctívány, chráněny a péče o ně bude umožněna,“ upozorňuje Brož.

Neexistuje ale žádné časové ohraničení. „V případě německé hrobky nebo hrobu je tedy velmi obtížné určit nejenom vývoj toho hrobového místa, ale i další užití toho prostoru,“ dodává Brož.

Je ale možné využít zákona o pohřebnictví z roku 2001. Například Chomutov vyzval nájemce i německých hrobů k zaplacení nájmu. Když se do dvou let nikdo nepřihlásí, je možné hrobky nabídnout dalším zájemcům.

Prozatím Chomutov žádné německé hroby nezrušil, podle vedení města se to ale bude muset začít řešit i kvůli špatnému stavu a finanční náročnosti oprav hrobů.

Pohřbívat s pietou na první pozůstalé

O kroky města Chomutov se zajímá Rada vlády pro národnostní menšiny a Shromáždění německých spolků v České republice. Pieta hrobů by se chomutovskými kroky mohla narušit, tvrdí spolky, a to jde proti mezinárodní smlouvě, která má aplikační přednost před zákonem.

Čtěte také

„Je to minimálně kontroverzní, jestli to takto můžou udělat, nebo ne,“ říká prezident Shromáždění německých spolků v České republice a místopředseda vládní rady pro národnostní menšiny Martin Dzingel.

Podle něj by bylo ideální, aby si zanedbávaný německý hrob pronajal konkrétní člověk s úmyslem ho nezrušit, ale opravit s mementem na původní pochované. „Nebude nic zničeno, bude o tu hrobku pečováno a ještě z toho bude mít někdo další užitek tím, že tam bude mít pochované svoje předky,“ dodává Martin Dzingel.

Jablonecká rodina má před sebou několik cest. Buď se utkat s úředním šimlem a pokusit se získat hrobku, kterou si vyhlédla. Může dál hledat potomky pochovaného nebo si počkat do roku 2025, kdy si tyto hroby převezmou města nebo stát.

Existuje ještě jedna možnost: vybrat si méně kontroverzní hrobové místo. I to zvažuje.

Poslechněte si celé Zaostřeno.

autor: Eva Malá
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.