I lékař může řídit autobus. Kvůli nedostatku řidičů jezdí městskými autobusy v Liberci kancelářští i brigádníci
Liberecký dopravní podnik se potýká s velkým nedostatkem řidičů. Momentálně mu za volanty schází zhruba 30 lidí. Městské autobusy proto řídí každý, kdo má ruce, nohy, a samozřejmě také příslušné řidičské oprávnění.
Mnoho řidičů městské hromadné dopravy v Liberci odchází, ať už za lepším, anebo do důchodu. Nábor nováčků ovšem nestíhá stávající výpadek vykrýt a přes léto je situace kvůli dovoleným ještě kritičtější. Za volanty městských autobusů tak mohou v těchto dnech cestující potkat jak zaměstnance z kanceláří, tak i brigádníky, a to nejen z Liberce, ale třeba z Prahy, Ústí nad Labem, Brna nebo Drážďan.
Změna prostředí a práce s lidmi řidičům prospívá
Svou kravatu, košili a sako vyměnil za šoférský mundúr na část pracovního dne také místopředseda představenstva Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou Martin Pabiška. „Musel jsem se kolegů ptát, jestli se něco nezměnilo, kudy se jezdí a kde jsou hlavně zastávky,“ vysvětluje předseda představenstva s úsměvem.
Ve volných chvílích využívá možnosti řídit autobus i profesionální hasič Martin Holc nebo Markus Möllner, který je původem z Německa a u dopravního podniku pracuje při rodičovské dovolené. „Je to taková očista, protože si tady člověk jezdí, krouží, a v podstatě nemá kam zabloudit. Všude ho to navádí,“ popisuje své dojmy Pavel Holc.
O letních prázdninách tak cestující v liberecké hromadné dopravě mohou za volantem potkat lidi nejrůznějších profesí. Najdou se mezi nimi lékaři, poštovní doručovatelé, městští úředníci, ale také vojáci či záchranáři.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
