Hudba a technologie. Jak pokroky vědy a techniky ovlivňují hudbu a kreativní svět s ní spojený?
Nový seriál v Roce české hudby se dotkne vztahu hudby a technologie, zejména pak vlivu elektřiny na proměny a kreativní výzvy hudebního světa. Představíme fenomén elektrické kytary, hammondových varhan nebo analogového syntezátoru – začneme ale ještě u staré dobré mechaniky – gramofonů a šelakových desek.
Začneme ještě ve světě před vstupem elektřiny do hudebního světa – a to s fenoménem gramodesky. První gramofony si totiž vystačily s prostým mechanickým pohonem svinutého pera a rezonančním zesílením vibrace gramofonové přenosky. O gramofonech a deskách si David Hamr povídal s kurátorem Národního technického muzea Janem Hosťákem, který spravuje sbírku gramofonů.
Elektrické kytary
Elektrické kytary navždy změnily svět hudby. Vynález elektrického kytarového snímače koncem 30. let otevřel netušené množství možností a výrazových prostředků, které plně kreativně využili až rockoví muzikanti 60. let v čele s Jimi Hendrixem.
Pokud bychom v hudbě hledali technický symbol revolučních 60. let, asi bychom nenašli přelomovější vynález než elektrickou kytaru. Snímač, efekt a kytarové kombo muzikantům otevřely celý vesmír nových výrazových forem…O fenoménu elektrické kytary mluvil David Hamr s výrobcem kytar a kytarových efektů Petrem Samkem.
Hammondovy varhany
Vstup elektřiny do světa hudby znamenal revoluci. Inovacím byly otevřeny zejména rockoví a jazzoví muzikanti. Těm učaroval zejména charakteristický zvuk hammondových varhan, který však původně rozezníval modlitebny a obřadní sály.
Slyšet naživo v chrámových prostorách zvuk píšťalových varhan je nenapodobitelným zážitkem. Varhany jsou ale také mimořádně nákladným a neskladným nástrojem. I proto nejprve církevní sbory poptávaly skladnější a levnější alternativu.
Čtěte také
Vyhovujícím se v polovině 30. let ukázal vynález elektromechanických varhan Laurense Hammonda. Hammondky velké pneumatické varhany sice nikdy plně nenahradily, mimořádně však obohatily moderní žánry od jazzu přes rock až po gospel. David Hamr je obdivoval u jednoho z mála jejich českých majitelů, sklářského podnikatele Josefa Novotného z Heřmanic na Frýdlantsku.
Syntezátory
Imitovat zvuk klasických hudebních nástrojů – dechů, perkusí i orchestrálních těles se s kolísavými úspěchy snažili tvůrci elektronických syntezátorů od počátku sedmdesátých let. V současné době analogové syntezátory plně nahradily pokročilé digitální instrumenty. Ty klasické ale daly vzniknout novým žánrům elektronické hudby.
Dnes jsou analogové synťáky retro fenoménem, který nezapře specifické kouzlo. A jak zjistil autor seriálu David Hamr, podlehl mu i David Doubek, kulturní antropolog a vysokoškolský učitel, na klubové scéně známý pod přezdívkou Ventolin.
Elektromagnetismus
Seriál o vztahu technologie a hudby jsme otevřeli příběhem gramodesky, která navždy změnila hudební průmysl i podobu populární písně. Opravdová revoluce ale podle rozhlasového historika a archiváře Miloslava Turka nastala až s nástupem elektromagnetické modulace zvukové vlny a jejím zachycení na magnetofonový pásek. Aspoň tak to řekl Davidu Hamrovi v rozhovoru o historii hudebních nosičů.
Související
-
Rok české hudby ve Francii
Janáček má šmrnc a Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ je v Paříži tři měsíce dopředu vyprodaná! Česká hudba má ve Francii velké jméno a patří k respektovaným uměním.
-
Začíná rok české hudby. Jaké klenoty nabízí naše země v alternativních žánrech?
Začíná rok české hudby. Jaké klenoty nabízí naše země v alternativních žánrech?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
