Hranická propast je možná nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Její dno je zatím v nedohlednu
Přírodní rezervace Hůrka nedaleko Hranic na Přerovsku ukrývá přírodní unikát, který doposud nevydal svá tajemství. Hranická propast, která zde otevírá svůj chřtán, aspiruje na titul nejhlubší zatopené jeskyně světa. Suchá část propasti je sice jen necelých sedmdesát metrů hluboká, jezírko na jejím dně bylo však už ve středověku považováno za bezedné. Jak ukazují moderní výzkumy, něco pravdy na tom zřejmě bude.
Podle pověsti vznikla Hranická propast tak, že se zde propadl do pekla svatební kočár rytíře Michala z nedalekého hradu Svrčova a jeho mladé ženy, vdovy po zemanovi z tvrze v blízkém Ústí, kterého prý rytíř Michal z chlípné touhy úkladně zavraždil. Další legenda říká, že zde do propasti skočil moravský kníže Mojmír, aby za ním spadli i jeho pronásledovatelé.
Historie zná tento přírodní výtvor už také pěkně dlouho. První písemná zpráva o propasti pochází z roku 1580. Píše se v ní: „Na vrchu jest veliká jáma (hrozno na ni hleděti), od vrchu až dolů procházející jako propast aneb radše peklo nějaké, do kteréhožto před časy lidé na smrt odsouzení metáni bývali. V té propasti na dně jest louže nebo voda stojatá, do níž jakž zvěř neb jiná hovada vpadnou, hned se potopí a zahynou.“ O její existenci věděl i Jan Amos Komenský, který ji v roce 1624 zaznamenal na svou známou mapu Moravy.
Vznik propasti je však záležitostí milionů let. Odborníci se domnívají, že vody nedaleké řeky Bečvy vystupovaly podél puklin ve vápenci směrem nahoru. Podzemní vývěry plynu je sytily oxidem uhličitým a právě jeho činností tak urychlovaly vyhloubení zdejších dutin. Suchá část propasti pak vznikla propadem původního stropu. Vznikla tak díra o délce přibližně 104 a šířce asi 34 metrů.
Měřicí přístroje se zatím dostaly do hloubky 384 metrů
Pozoruhodnější než suchá část propasti je ovšem to, co se skrývá v jezírku minerální vody na jejím dně. Už nejstarší primitivní měření naznačila, že dno skryté pod vodou je v nedohlednu.
Teprve moderní potápěči začali odhalovat nevšední hloubku zdejších podzemních dutin, která stále ovšem ještě není zcela konečná. Kromě toho, že podzemí propasti tvoří křivolaký labyrint, překáží v průzkumu také za staletí napadané stromy a větvě, které klesají stále hlouběji. I prosté lidské a technické možnosti se zde dostávají na hranu.
Zatím poslední měření proběhlo v říjnu roku 2014, kdy naměřil polský potápěč Krzysztof Starnawski pomocí sondy novou maximální hloubku zatopené části Hranické propasti - 384 metrů. Dno, to však stále ještě není.
Jak je vidět, Hranická propast dosud nevydala všechna svá tajemství. Jisté je, že s touto hloubkou je nejhlubší sladkovodní zatopenou jeskyní na světě a v absolutní hloubce ji převyšuje jen italská slanovodní propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Odborníci však nevylučují, že Hranická propast může být ještě mnohem hlubší. Odhady vycházející z geologických průzkumů míní, že její hloubka může dosáhnout i 700 až 1 000 metrů.
Kromě výzvy pro speleology a potápěče je Hranická propast také vyhledávaným turistickým cílem. Od vlakového nádraží Teplice nad Bečvou sem veden naučná stezka, která kromě propasti nabídne také pohled do krásné přírody zdejší krajiny. Cesta pak pokračuje až do centra Hranic, odkud se dá do výchozího bodu vrátit přes malebný areál lázní Teplic nad Bečvou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
