Heřmanické peklo vzniklo během sochařského setkání. S čerty se můžete vyfotit a vyzkoušet i trůn

3. leden 2022

Jednou z nejmenších obcí na Frýdlantsku v Libereckém kraji jsou Heřmanice. Alespoň podle počtu obyvatel, kterých tam žije necelých 270. Ovšem podle počtu turistických zajímavostí jsou na tom Heřmanice mnohem líp. Nad obcí se od roku 2012 tyčí dřevěná rozhledna zvaná Vokurka. A se dřevem je spojena i další zajímavost – dřevěné sochy.

Těch byste v Heřmanicích napočítali kolem osmdesáti. Vznikají během místních srpnových sochařských sympozií už od roku 2008. Všechny zůstávají v obci a potkáte je prakticky všude – od příjezdu z Dětřichova až po česko-polskou hranici. U čedičové skály, kterou v roce 2010 odkryla povodeň, se shromáždilo osm dřevěných soch čertů, a tak mají od roku 2017 Heřmanice i svoje vlastní peklo.

Rozvodněná řeka Oleška změnila v roce 2010 navždy tvář Heřmanic. A než došlo k využití nového volného prostoru, musela obec projít stamilionovou obnovou. Vznik pekla popisuje starosta Vladimír Stříbrný jako souhru náhod a spontánní záležitost: „Část pozemku jsme vyčlenili jako veřejný prostor. A přišel jeden řezbář, že bude řezat sochu čerta. A tak jsme hned řekli i ostatním, že téma sympozia bude čert. A tak vlastně vzniklo Heřmanické peklo.“

Heřmanické peklo

Pod čedičovými sloupy se tak sešla čertice, čertí miminka i stará čertiska. A samosebou nechybí ani pekelný trůn. Ten je ale volný, k dispozici návštěvníkům, kteří se na něj mohou posadit a udělat si snímek s vyřezanými pekelníky.

Heřmanické peklo každoročně ožívá na Mikuláše, kdy se v kotlíku na ohništi vaří pekelný čaj. Ale volně přístupné je po celý rok. Dřevěnou rodinku pěti dospělých čertů, jedné čertice a dvou malých čertíků doplňuje pekelná maska a pavučina, které jsou dílem místního kováře. A stačí se jen otočit a návštěvníci hned vidí další místní zajímavost – Kodešovu skálu, která kdysi tvořila s peklem jeden masiv.

Kodešova skála

Kodešova skála stejně jako Heřmanické peklo jsou svými čedičovými sloupy podobné Panské skále. Další pozůstatky po těžbě čediče jsou v obci patrné vlastně už jen díky cedulkám Zákaz vstupu, lomy jsou zarostlé.

Co je ale dobře patrné, je další heřmanická zajímavost, hrázděné domy. Jeden z nich se nachází hned nedaleko pekla. Pochází stejně jako další zdejší podobné stavby hornolužické lidové architektury z přelomu 18. a 19. století. Typické pro ně je, že hrázděné patro je vynášené nad dřevěnou světnicí takzvanou postávkou, tedy samostatnou dřevěnou konstrukcí. Těchto domů můžete v Heřmanicích vidět asi nejvíc v Libereckém kraji.

Spustit audio