Grabštejn neměl okna, dveře, střechy a někde ani krovy, popisuje kastelánka
Osudy památek po jejich zestátnění byly velmi rozdílné. Na některých fungovaly prohlídky s průvodcem, jiné chátraly. Grabštejn patřil k těm chátrajícím.
„Marie Clam-Gallasová, stejně jako celá rodina, se po válce přihlásila k německé národnosti, takže skončila v té skupině lidí k vysídlení,“ představuje osud státního hradu Grabštejn kastelánka Věra Ozogánová. „Hraběnka tady ještě nějakou dobu po zestátnění pobývala. Protože v těch záznamech je uvedené, že prohlídka proběhla za přítomnosti majitelky,“ rozvíjí Ozogánová příběh samotné Marie Clam-Gallasové. Po zestátnění se dlouho s Grabštejnem nedělo v podstatě nic. „Tehdejší mocní lidé se dlouho rozhodovali, co s hradem a přilehlým majetkem bude,“ vysvětluje kastelánka.
Možností, co všechno se mohlo s hradem a zámkem stát, bylo mnoho. „Nakonec sem v roce 1953 usídlili pohraničníky, kteří tady mimo jiné měli psovody,“ pokračuje Ozogánová. Usídlení armády hradu úplně neprospělo, přesto její odchod a konec alespoň základní údržby pro něj byl ještě horší. „Po roce 1989 už hrad neměl okna, dveře, střechy, v některých místech chyběly i krovy. Některé stěny se museli injektovat, aby se nezřítily,“ vypočítává kastelánka, co všechno bylo v nepořádku.
Byli Clam-Gallasové kolaboranti? Kdo všechno mohl mít po válce na Grabštejnu svoje sídlo? Jakou roli při následných opravách hráli dobrovolníci a malé sbírky? O tom všem si povídal náš redaktor Patrik Fišer s Věrou Ozogánovou. Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Po stopách šlechtických rodů: Hrubý Rohozec a Grabštejn
Tentokrát se vydáme na zámek Hrubý Rohozec a hrad Grabštejn. Oběma památkám ve správě Národního památkového ústavy vládnou ženy, kastelánky.
-
Tajemství historie: Nová expozice na hradě Grabštejn odhaluje šlechtické záliby i neřesti
Víte, jakou lahůdku si ve svém jídelníčku dopřávali šlechtici na hradě Grabštejn už v 17. století? A jaký nejcennější předmět památka ukrývala?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
