FOTOGALERIE: Milují hory a nebojí se přiložit ruku k dílu. Sekáči na Jizerce

Jizersko-ještědský horský spolek a Ekologické středisko Jizerka pořádají v druhém srpnovém týdnu již tradiční kosení luk na Jizerce. Kde, jak a proč se louky sekají, se vydal zjistit redaktor Jaroslav Hoření.

V pondělí 8. srpna začala na Jizerce tradiční spolková akce milovníků Jizerských hor, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu; sekání luk na Jizerce. Horské louky by bez pravidelné péče ztratily své pestrobarevné kouzlo a postupně by mohly i zarůst lesem.

Redaktor Jaroslav Hoření se za nimi vydal na Upolinovou louku mezi osadou Jizerka a úpatím Bukovce. Svůj název louka dostala podle upolinu nejvyššího, žluté květiny, která je symbolem Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

Spolu s orchidejemi, například prstnatcem májovým či pětiprstkou žežulíkem, a třeba také kropenáčem vytrvalým, patří mezi nejvzácnější byliny zdejších luk. Bez každoroční péče by tam ale časem už nebylo co obdivovat, protože agresivnější druhy rostlin by tyto vytlačily a postupně by louky mohly zarůstat, až by je pohltil les.

K této akci dlouhou dobu patřily tradiční kosy, ale už je nahradila modernější technika. Jak potvrdil předseda Jizersko-ještědského horského spolku Pavel Schneider, lidí, kteří bravurně zvládají kosu, už moc není a tak se tu sekáči ohánějí křovinořezy a k dispozici je i jedna sekačka s pojezdem.

I tak čeká dobrovolníky spousta práce, do pátku 12. srpna by měli pokosit zhruba dva hektary luk, které už jsou po odkvětu. Agentura ochrany přírody a krajiny chce na některých loukách na Jizerce po posekání narušit drn a využít seno z Pralouky. Tím by se na chudších loukách mohly časem objevit i vzácnější druhy rostlin.

Ročně se na Jizerce vystřídá několik desítek dobrovolných sekáčů, někdo přijede jen na den, jiný využije možnost ubytování na chatě Ekocentra společnosti pro Jizerské hory. Stačí pouze spacák a pro sekáče je zajištěné i stravování. Nejlépe se určitě seká po ránu, kdy není ještě příliš teplo.

Spustit audio

Související