Fotbalová „babička novinářů“. 84letá Libuše nevynechá žádný zápas Jablonce

11. září 2018
Paní Libuše Prejzová chodí na jablonecký fotbal velmi ráda, bere to i jako trénování paměti, každého, s kým mluví, se snaží oslovovat jménem

Je jí neuvěřitelných 84 let. Přesto v Jablonci nad Nisou nevynechá jediný ligový fotbalový zápas. Paní Libuše Prejzová má na starosti novináře a péči o ně. Předá jim tištěný program, sestavy a také něco na zub. Sama totiž pro žurnalisty peče koláče.

0:00
/
0:00

Libuše Prejzová má svou provizorní kancelář hned za dveřmi vedoucími na tiskové středisko, kde vždy vítá novináře s úsměvem. Na každý zápas připraví nějakou tu pochoutku. „Když je zápas odpoledne, ráno peču. Mám pořád stejný recept, jenom je koláč někdy se švestkami a někdy s jablky, podle toho, co zrovna je,“ prozrazuje Libuše Prejzová.

Se svými domácími koláči je paní Libuše proslulá široko daleko



Kousek koláče dodá vždy dobrou náladu, všichni si pečené dobroty chválí. „Je to tady moje nejoblíbenější místo, protože to jsou opravdu fantastické pochoutky. To, že je tady vždy něco domácího, vyvolává přátelskou atmosféru a myslím, že novináři to pak Jablonci vrací,“ pochvaluje si pochoutky bývalý jablonecký fotbalista Luděk Zelenka, který má stadion na Střelnici za rodinný.

Paní Libuška? Dobrá duše klubu

Pravidelným návštěvníkem jabloneckých zápasů a konzumentem domácích lahůdek je také fotograf Jaroslav Hoffmann. „Libuška je dobrá duše klubu, naladěná pořád pozitivně. Její koláče nemají chybu. Je s tím známá široko daleko,“ říká a pokračuje: „Projel jsem snad všechny stadiony, ale tohle nikde není, jenom tady. Dřív sem chodila s panem Prejzou, to byl takový novinář amatér – posílal výsledky, telegrafoval nebo telefonoval do redakcí. Po jeho smrti tady zůstala.“

„Zavzpomínám si, protože už sem chodím řádku let. Trošku si procvičím paměť, snažím se totiž oslovit každého jménem. A je to taková změna v důchodcovském životě,“ vysvětluje paní Prejzová, co pro ni znamená neděle strávená na fotbale s novináři a dodává: „Nejdřív jsem sem chodila s mužem, který mě zlanařil. Je to asi 20 let.“

autoři: Pavel Petr, Anna Dittrichová