Firmy hledají pracovníky v zahraničí. Pomáhá jim Režim Ukrajina

31. červenec 2018

Podle dat Úřadu práce je u nás přes 300 tisíc neobsazených pracovních míst, ještě před dvěma lety jich bylo zhruba 130 tisíc. Firmy proto zaměstnávájí lidi ze zahraničí. Už skoro dva roky jim v tom pomáhá vládní Režim Ukrajina. Příchod ukrajinských pracovníků do Česka prospívá nejen firmám, ale třeba i českým důchodcům, uvádí Hospodářská komora.

V současnosti pracuje v Česku prostřednictvím Režimu Ukrajina více než 13 tisíc pracovníků, shrnuje Hospodářská komora. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého je to přesto jen kapka v moři chybějících zaměstnanců.

„Režim Ukrajina je krátkodobé řešení problému nedostatku pracovní síly na našem trhu práce. Není to řešení dlouhodobé,“ podotýká pro Český rozhlas Dlouhý.

Dlouhodobé řešení spočívá v plnění našich domácích úkolů. Souvisejí s reformou vzdělávacího systému, s reformou pracovního trhu a mnoha dalšími věcmi,“ doplňuje.

Kvůli překlenutí současného akutního nedostatku pracovníků chce ale komora jednat s vládou o tom, aby navýšila kvóty a aby Ukrajinců mohlo do Česka přijít víc.

Ukrajinci přispívají i na české důchodce

Ukrajinští pracovníci jsou přitom podle Dlouhého přínosem nejen pro firmy, ale i pro celou českou společnost. Aktuální analýza Hospodářské komory uvádí, že stát získá ročně na daních a odvodech, které jsou navázané na zaměstnávání pracovníků z Režimu Ukrajina, více než dvě miliardy korun.

Jen na důchodovém pojištění, ze kterého se hradí současné důchody, jde podle Dlouhého o zhruba miliardu korun.

„Můžeme říci, že každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento Režim Ukrajina, přispěje na českého důchodce 440 korunami za rok. To znamená, ono to začíná mít trošku i širší souvislosti. Oni přispívají do důchodového systému a zpátky si to bere z nich málokdo,“ popisuje Dlouhý.

Nízké mzdy pro Ukrajince?

Odbory ale mají na zaměstnávání Ukrajinců kritický pohled. Problémem jsou podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly příliš nízké mzdy.

„Není pravdou, že by ukrajinští zaměstnanci měli stejnou mzdu za stejnou práci, jak hovoří Hospodářská komora. Protože to dokazují také data Českého statistického úřadu, že ten rozdíl je opravdu v řádech několika tisíc korun,“ tvrdí Středula.

„Například nedávno jsem měl v rukou inzerát jedné velké IT společnosti, která nabízela práci správce počítačové sítě za 20 tisíc hrubého měsíčně v třísměnném provozu,“ poukazuje.

Takové inzeráty cílí podle něj nízkou mzdou právě na ukrajinské pracovníky, protože český zaměstnanec za tak málo peněz pracovat nebude.

Podnikatelka: Bez cizinců bychom odmítali zakázky

Do Režimu Ukrajina vstoupila jako vůbec první zaměstnavatel v Česku před dvěma lety firma Abydos z Chebska, která se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů. Podle jednatelky společnosti Olgy Kupec by bez lidí z ciziny musel podnik odmítat zakázky.

„Bez zahraničních pracovníků si skutečně nedokážu představit, jak bychom v dnešním světě mohli obstát. Zvláště když jde pořád průmysl nahoru a my nechceme odmítat zakázky. Ukrajinci, které máme, je jich dnes třináct, se velice dobře začlenili do kolektivu. Naučili se tu práci, kterou u nás dělají,“ přibližuje podnikatelka.

Příliš dlouhá cesta z Ukrajiny do Česka

Podle Hospodářské komory je ale problém v tom, že cesta pracovníka z Ukrajiny do českého podniku trvá příliš dlouho. A stejný pohled má i Robert Kuchar, generální ředitel firmy MD logistika. Ta má 190 kamionů, do kterých obtížně hledá řidiče.

„Režim Ukrajina jsme začali využívat v prosinci roku 2016. Naším největším problémem kromě toho, že nemáme řidiče, je i to, že pokud si ho najdeme na Ukrajině, tak strašně dlouho trvá, než přijde k nám. Průměrný čas od oslovení až po nástup je zhruba sedm měsíců,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

České firmy přitom mají nedostatek nejen řidičů nebo řemeslníků. Podle aktuální čtvrtletní analýzy personální agentury Adecco Group se pracovní trh potýká také s nedostatkem inženýrů a odborníků na informační a komunikační technologie.

Nouze o pracovníky je i mimo technické obory. Scházejí zdravotní sestry nebo lékaři a učitelé, uvádí pracovní agentura. Ta naopak upozorňuje na přebytek pracovníků v pohostinství a gastronomii, přebytek úředníků nebo projektových manažerů.

autor: Ondřej Luštinec | zdroj: iROZHLAS.cz
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.