Expozice na zámku v Úsově připomíná nejstarší lesnickou školu na Moravě
Zámek v Úsově na Šumpersku je známý především svými rozsáhlými sbírkami lovecko-lesnického muzea. Málokdo ale tuší, že kromě sídla šlechty a loveckého personálu byl tento zámek také místem, kde vznikla jedna z nejstarších lesnických škol na Moravě. Dnes ji připomíná malá expozice.
V roce 1898 schválil Jan II. z Lichtenštejna v zámku zřízení lesnického a loveckého muzea a svezl do něj lichtenštejnské sbírky z mnoha panství u nás i v zahraničí. A tak vznikl základ dnešní expozice, která návštěvníkům bere dech. Nejenže zde najdeme trofeje z lesů v okolí Úsova, ale také trofeje z Alp, z Jeseníků a dalších oblastí.
Umístění loveckých sbírek právě v úsovském zámku nebylo náhodné. Navazovalo jednak na tradici Úsova jako loveckého zázemí Lichtenštejnů, jednak i na působení nejstarší lesnické školy na Moravě právě na zdejším zámku.
Nutno říci, že do 19. století bylo vzdělání lesního personálu chaotické a nedostatečné. Polesní byli často vybíráni z řad úředníků na panství, ale i z řad písařů bez odborných znalostí. K vyučení myslivců postačovala dvou nebo tříletá učební lhůta u některého zkušeného myslivce, ukončená praktickou a ústní zkouškou. Oproti svým nadřízeným neměli obvykle myslivci stálý plat. Jako obživa jim sloužilo menší zemědělské hospodářství a deputát. Rozkrádání lesů tak mnohdy organizovali sami myslivci.
Díky rozvoji průmyslu ubývalo na přelomu 18. a 19. století lesů v celé monarchii. Potřebu odborníků v lesnictví tedy řešil už tereziánský patent nařizující povinné vzdělávání lesního personálu. Začaly vznikat první lesnické mistrovské školy. Nejstarší v českých zemích vznikla už v sedmdesátých letech v Blatné u Chomutova.
Mezi předměty bylo půdoznalectví i lesnická politika
Na Moravě trvalo zřízení lesnické školy o něco déle. Zasloužil se o ni nově vzniklý Moravsko- slezský lesnický spolek tvořený většinou majitelů moravských lesů. Za sídlo školy byl vybrán úsovský zámek s polesím Doubrava, které mělo sloužit praktické výuce. Pro potřeby školy se v zámku upravila budova dnes nazývaná Stará škola. Prvním ředitelem a učitelem lesnických věd se stal Josef Wessely, do té doby pracovník ministerstva orby.
Dne 3. října 1852 se slavnostně zahájilo vyučování. Do Úsova přijel výkvět moravské a slezské šlechty, představitelé lesnických spolků i delegace olomoucké univerzity. Studium trvalo dva roky.
První ročník zahrnoval dějiny lesnictví, aritmetiku, geometrii, trigonometrii a stereometrii, rýsování map a plánů staveb, geologii a půdoznalectví, lesnickou botaniku, mysliveckou a lesnickou zoologii s entomologií, výchovu lesních porostů, přirozenou a umělou obnovu a ochranu lesa, oceňování lesů, základy obchodní nauky a účetnictví.
V druhém ročníku přibyla praktická geometrie, užitkování lesů, nauka o myslivosti, základy nauky o přírodě, nauky o lesní správě a lesnické politice a zákonech. Vyučovací jazyk byl německý, přičemž němčina jako předmět v osnovách chyběla. Od roku 1862 vyučoval úsovský farář Karel Frank český jazyk jako nepovinný předmět.
Škola se musela několikrát stěhovat
Do každého ročníku mělo být přijato dvacet studentů. Posluchači bydleli v soukromých bytech v městečku Úsově. Kromě placení stravy a bytu si student musel koupit veškeré školní potřeby a uniformu.
Škola měla po celou dobu své existence vynikající úroveň. Přesto došlo k jejímu stěhování. V roce 1866 se z hradu Sovince přestěhoval chlapecký seminář Řádu německých rytířů do Opavy. Na hradě se tak uvolnily prostory zařízené pro výuku s možností internátního ubytování posluchačů. To a také nižší náklady na provoz lesnické školy bylo důvodem rozhodnutí spolku přemístit lesnickou školu z Úsova na hrad Sovinec. Po patnácti letech trvání na úsovském zámku se tedy škola v roce 1867 „z důvodů úsporných a věcných“ přestěhovala.
Na Sovici pak působila dalších téměř 30 let. V roce 1896 se pak opět přestěhovala, tentokrát do zcela nové důstojné budovy na okraji města Hranic. Zde působí dodnes a nese název Střední lesnická škola v Hranicích.
O více než stopadesátileté historii nejstarší lesnické školy na Moravě návštěvníkům hodně prozradí nová stálá expozice instalovaná v autentických prostorách „Staré školy“ na úsovském zámku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Končí generátory pro Ukrajinu v bazarech? ‚Na místě jsme viděli, jak pomáhají,‘ vyvrací Paměť národa
-
‚Skončí program rodičovské podpory v jedné z věznic.‘ Tejcovo ministerstvo škrtlo dotace pro neziskovky
-
Ekologické vzdělávání je vládě na obtíž. ‚Bolestivé, věnovala jsem mu 30 let,‘ říká šéfka ekocentra
-
Macko: Evropa nechce být nezodpovědný mladší bratr USA. Proto mluví o vlastním jaderném odstrašení








