Dušan Jurkovič vtiskl nezaměnitelnou podobu Luhačovicím, za pozornost stojí i vila v Žabovřeskách
Tvorba architekta, návrháře nábytku a etnografa Dušana Samo Jurkoviče má osobitý styl ovlivněný secesí, modernou a lidovou architekturou. Bývá nazýván „básníkem dřeva“.
Narodil se 23. srpna 1868 v Turé Lúke na Slovensku v rodině významného slovenského vlastence a profesní základy získal při studiích ve Vídni. Odtud vedla jeho cesta na Moravu, kde žil a pracoval, a vznikala tu jeho zásadní díla.
Můžeme je obdivovat na mnoha místech. V Brně stojí za pozornost jeho rodinná vila v Žabovřeskách, na Radhošti je rozesetý originální soubor výletních ubytoven Pustevny, další památky najdeme v Novém Městě nad Metují a jeho okolí a také ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm či na Hostýně… Nejznámější z Jurkovičovy architektonické tvorby je ale lázeňské město Luhačovice, kterému na počátku 20. století vtiskl nezaměnitelnou podobu.
Za první světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československé republiky se usadil v Bratislavě, kde se stal přednostou památkového úřadu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
