Došli Slováci a tak mě nasadili do federální televize, směje se energetik Kamil Čermák

Říká, že budoucnost je v jádru a v obnovitelných zdrojích a že na elektroauta bychom se měli dívat pragmaticky, nikoliv ideologicky. Kamil Čermák, předseda správní rady národního centra energetických úspor a taky osobnost Smart city roku 2018.

Kamil Čermák pochází z Olomouce, po hotelové škole vystudoval vysokou školu ekonomickou v Praze, Erasmus v Rotterdamu a při studiích začal pracovat v médiích, v Českém rozhlase a v České televizi. Byl mluvčím a poradcem ministra průmyslu a obchodu, působil v Telecomu, v ČSA, byl generálním ředitelem vydavatelství Economia a celé skupiny, dnes je generálním ředitelem společnosti ČEZ ESCO a prezidentem institutu členů správních orgánů a předsedou správní rady národního centra energetických úspor.

Na každého z nás leccos prozradí to, čím se obklopuje. A já jsem četla, že u tebe v kanceláři byl originál Františka Drtikola, fotografie TGM.

„Jde na mě sentiment, protože pan ředitel, který mi ji tenkrát propůjčil, tak byl Petr Uhl, to byl úžasný tehdejší ředitel ČTK. On tenkrát organizoval po revoluci výstavu Zakázané dějiny a tam šli do skladu ČTK a vytáhli všechny fotografie a dokumenty, které byly v archivu a byly zakázané. A takhle se našel i poškozený Drtikol a toho jsem nechal opravit na vlastní náklady a mám ho doživotně ve správě.“

Kamil Čermák (vlevo) a Daniel Beneš na kolokviu o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice

A řekni mi, jak se do kanceláře dostala jarmulka?

„Měl jsem štěstí, že jsem potom pracoval v České televizi a potom jsem šel na pomezí státní správy a politiky, pracoval jsem s Vladimírem Dlouhým a objížděli jsme společně svět a propagovali tehdy vzniklou Českou republiku. Tak jsme se dostali do Izraele, kde jsme měli setkání s Jicchakem Rabinem. Na mě Izrael a celá jejich vláda hodně zapůsobili a tohle byl mimochodem dárek tehdejšího pana premiéra.“

A co tam přibylo naposledy?

„Hornický kahan, něco z médií, nějaké výtisky Hospodářských novin a dneska tam přibývají věci, které mám v řemesle, to znamená technické věci, je tam kousek solárního panelu, z každé práce něco.“

Tvůj vztah k médiím začal někdy v 90. letech?

„Začalo to po listopadu 1989, jako studentské rádio jsme vysílali z Jarova do Prahy, všimli si toho v rozhlase a udělali nám nabídku na takové studentské vysílání a přes to jsme se dostali k rozhlasu a potom některé z nás osobně obvolal Ivo Mathé, který zakládal Českou televizi a ve zpravodajství měl tři kolegy a sháněl další. Tak jsem se ocitnul v televizi v dubnu 1992.“

Kamil Čermák před budovou České televize

Jak dlouho jsi tam byl?

„Tři roky, takže ne dlouho, ale strašně intenzivně a strašně krásné tři roky, protože to byla doba, kdy vysílala federální televize a protože s odpuštěním došli Slováci, protože po rozpadu republiky přestali kromě Zuzany Bubílkové jezdit, tak nás nasadili na federální televizi do Událostí, komentářů. Takže s Bárou Tachecí a s dalšími kolegy jsme byli i tam a najednou jsme se ocitli ve vysílání, které sledovalo třeba jeden a půl milionu lidí. To byla obrovská škola pro kluka, kterému ještě nebylo ani 23 let.“

Spustit audio

Související