Dnes mají lidé pocit, že když mají peníze, mohou všechno. To ale v Prachovských skalách neplatí

2. květen 2019

Dnes se podíváme do Prachovských skal, do jedinečné a možná nejkrásnější oblasti Českého ráje. Protože i tam už začali letos jezdit turisté, tak si řekneme, co vše ve skalách můžeme a co naopak už ne. Jak se chovat, aby se pro nás pěkný výlet nezměnil v nepříjemný zážitek. Jeden ze strážců Prachovských skal Miloš Zeman je tu dnes s námi. 

Už opravdu začali letos jezdit turisté do Prachovských skal?
Prachovské skály jsou známy tím, že jsou přístupné celoročně. To znamená, že turisté tam jezdí neustále, ale hlavní sezona v podstatě začala od 1. dubna, kdy se jednak jezdí do Prachovských skal podívat větší turistické skupiny jako autobusové zájezdy, nebo rodiny s dětmi, ale i jednotlivci.

Miloš Zeman, strážce Prachovských skal, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Kdy vy jste se po zimě poprvé vydal do skal? Nebo jste chodil i v zimě na procházky?
Já to mám nepravidelné. Protože jako dobrovolný strážce Prachovských skal chodím už od 1. ledna, dalo by se říct, občas se tam objevuji a procházím skály, abych viděl, v jakém to je stavu a co všechno můžeme očekávat od návštěvníků.

Všechny rozumné turisty zvu, aby se do Prachovských skal přijeli podívat nejméně dvakrát za rok. Protože každé roční období je jiné.
Miloš Zeman, dobrovolný strážce a ochránce Prachovských skal

Přechod ze zimy do jara byl velmi větrný a na mnoha místech popadaly stromy. Bylo to tak i v Prachovských skalách?
Ony větrné smrště se nevyhnuly ani Prachovským skalám, objevily se tam i vývraty přes zimu. Teď mají správci nebo majitelé skal dost práce s tím, aby odklízeli polomy, které tam nastaly. Ale já si myslím, že vcelku Prachovské skály zimu přežily v pohodě, nedošlo k nějakým zvláštnostem, které by ohrozily návštěvnost Prachovských skal.

Skalní záchranná služba funguje podobně jako horská služba. Pomáhá zachraňovat lidské životy

Společné cvičení armádních záchranářů a Horské služby v Krušných horách

V Adršpašsko-teplických skalách funguje už osmnáct let obdoba horské služby - Skalní záchranná služba. Sdružuje čtyřicítku dobrovolníků, kteří působí na Broumovsku, především v Adršpašsko-teplických skalách. Mají záchranářský výcvik, horolezecké dovednosti a skvěle znají místní terén. I proto se na ně velmi často při nahlášení nehody obrací profesionální záchranáři. Třeba aby zjistili, jak se ke zraněnému do skal vůbec dostanou.

Jak vy jste se k této práci vůbec dostal? Protože vy už po Prachovských skalách jako dobrovolný strážce chodíte nějakých 15 let?
Ano, asi 15 let se této problematice věnuji. Bylo to tenkrát na podnět mých dobrých známých, kteří mne do toho v podstatě navezli, dalo by se říct. Podle jejich pokynů a rad jsem se na tuto práci dál a nelituji, že jsem v přírodě a na čerstvém vzduchu. A dělám si také svoji práci podle toho, jak chci.

Co všechno má na starost tedy takový dobrovolný strážce? Dělala se tato činnost vždy?
Kdysi v minulosti jistě byli nějací dozorci, respektive dohlížeči nad provozem Prachovských skal. Ale od roku 1992, kdy teprve vyšel zákon o ochraně přírody a krajiny, se specifikovala i tato strážní služba. Od té doby, kdy byly Prachovské skály zahrnuté do Chráněné krajinné oblasti Český ráj, což je někdy v roce 2000, tak se i ona strážní služba v Prachovských skalách drží.

Jedna z příchozích cest do prachovských skal

Vaším hlavním úkolem je tedy chodit a být viděn? To je možná největší prevence, ne?
Dalo by se říct, že to je největší prevence, být viděn v něčem, co onu strážní službu připomíná. To znamená nějaké vnější znaky a označení. Máme sice i průkaz, ale ten vytahujeme co nejméně. Ale i ona prevence, která je dána pouhou fyzickou přítomností, bych řekl, je dost platná.

Do Prachovských skal za rok přijede nějakých 200 000 lidí?
Oficiální stavy jsou kolem 150 000 návštěvníků, ale když vezmeme, že to jsou záznamy jen od dubna do konce října a Prachovské skály jsou otevřené celý rok, tak se dá odhadnout, že těch lidí tam opravdu přijede až oněch 200 000.

Prachovské skály

Tak je potřeba na ně apelovat, aby se chovali slušně. Pane Zemane, je to zhruba rok, kdy jste vy přichomýtl ke posprejované skále?
Bude to v podstatě rok, bylo to objeveno někdy v srpnu loňského roku. Současná situace je taková, že to zatím necháváme v podstatě na přírodě, aby se s tím problémem poprala. A uvidíme do budoucna, jak se tento případ vyřeší. Příroda by se s tím mohla statečně poprat.

Co je ve skalách povoleno a co je naopak zakázáno? Možná dnes už návštěvníci často nevědí, jak se v přírodě chovat. Není to jako dříve, kdy jsme byli národem turistů a trampů.
Ano, většinou dříve se ti návštěvníci chovali ohleduplněji než se to stává dnes. Protože dnes mají pocit, že když mají peníze, tak se mohou pustit do všeho. Co je ve skalách zakázáno? Především je zakázáno tam kouřit, protože je to přírodní rezervace s lesním porostem. A vznik požáru je velice nebezpečný, protože ve skalách se to těžko potom hasí. Druhá věc je, že nemají turisté chodit mimo vyznačené trasy. Protože sešlapávají oblasti, kde rostou vzácné kapradiny, mechy a jiné rostlinky. Potom by lezci, respektive horolezci, neměli lézt tam, kde to nemají povolené. A neměli by používat magnézium na ruce, aby jim neklouzaly když se dostávají do svízelných situací při lezení. Protože to skalám škodí jednak vzhledově a také se drolí povrchová vrstva.

Skalní záchranná služba už 18 let pomáhá složkám Integrovaného záchranného systému

Loni jste také museli povolávat vrtulník k nějakému lezci?
Díky bohu jsme měli vloni jen jediný případ, kdy jeden z lezců, byl to zahraniční návštěvník, spadl asi z pěti metrů a utrpěl úraz. V tom případě se vyhlašuje tzv. traumaplán, kdy do skal k takovému případu letí vrtulník. Protože se odtud těžko transportují osoby pozemními silami.

Miloš Zeman, strážce Prachovských skal, stál u zrodu tzv. SOS bodů

Prachovské skály

Dosud měli záchranáři práci v Prachovských skalách dost náročnou a to hlavně kvůli špatně dostupnému terénu. Nyní vznikla mapa tzv. SOS bodů, která zásahy usnadní.

Vy jste pro vrtulník teď připravili improvizovanou přistávací plochu, místo, kde může v případě nutnosti přistát.
Musím se trošku pochválit, jsem autorem tzv. SOS systému, kdy jsou Prachovské skály osazeny tzv. traumabody. Když dojde k nějaké mimořádné události, podle mapy se dá zjistit, kde ona zraněná osoba nachází. A trošku jsme to pro letošní rok vylepšili, protože jsme zjistili, že vrtulník umí přistát i přímo ve skalách. Dosud se to dělalo tak, že záchranné složky musely zraněného naložit, odvézt do místa, kde vrtulník mohl přistát. A tam ho přeložili do vrtulníku. Jedno místo se nám tam zalíbilo, protože je to ve středu skal a je přístupné ze všech míst, kde je větší frekvence lidí a lezců. Dohodli jsme s majiteli, že se tam to prostředí trošku upraví. Není to nic složitého, je tam pevná plocha, kde dojde jen k odstranění nějakých náletových dřevin a vrtulník tam bude mít pravidelnou přistávací plochu.

Jaké je vaše jedno oblíbené místo v Prachovských skalách?
Je tam jedno, ale nerad bych ho říkal, aby tam všichni nezačali jezdit.

Skalní záchranná služba už 18 let pomáhá složkám Integrovaného záchranného systému

Tak přejeme, ať se všem návštěvníkům a turistům v Prachovských skalách líbí.
Já vám děkuji a všechny rozumné turisty zvu, aby se do Prachovských skal přijeli podívat. Aby viděli, jak to tam vypadá. A nejlepší je, když přijedete nejméně dvakrát za rok, protože každé roční období je jiné. Myslím si, že to stojí za to.

Pozval vás Miloš Zeman, dobrovolný strážce a ochránce Prachovských skal. Mějte se moc hezky, krásné jaro i léto. Na shledanou.
Já vám děkuji za pozvání, mějte se hezky. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související